Kvíz: Tato slova znají jen ti, kdo vyrůstali na vesnici. Lidé z města skončí na 3. otázce
Čeština je mimořádně bohatý jazyk. V českých slovnících najdete celou řadu elegantních slovních obratů i pestrých výrazů.
Ačkoliv standardizovaná forma českého jazyka existuje pouze jedna, v každé oblasti se můžete setkat se specifickými slovními výrazy, na které byste jinde nenarazili. Rozdíly je každopádně možné zaznamenat nejen mezi jednotlivými nářečními skupinami, ale i mezi vesnicemi a městy. Na vesnicích je jazyk v mnohých případech velmi osobitý a nevyvíjí se v souladu s nejaktuálnějšími jazykovými „trendy“. Proto v něm zpravidla déle přetrvávají různé specifické slovní obraty, které v měšťanské mluvě již zanikly. Jak jste na tom se znalostí výrazů, které se běžně používaly na vesnicích, si můžete otestovat prostřednictvím kvízu, který najdete na konci tohoto článku.
Vesnická řeč bývá konzervativnější a více ovlivněna nářečími
Jazyk na vesnicích je dnes zpravidla výrazněji ovlivněn nářečími, než tomu je v případě jazyka měšťanského. Navíc i na dvou vesnicích, které se nacházejí velmi blízko sebe a spadají do stejné nářeční oblasti, se může mluvit částečně odlišně.
Lidé z vesnic totiž měli po staletí omezený kontakt s okolním světem. Například ve středověku bylo naprosto běžné, že lidé, kteří se narodili na vesnici, zde strávili takřka celý svůj život. Tím pádem se různá slova a slovní obraty předávaly z generace na generaci a odolávaly celorepublikovým i zahraničním vlivům.
Se zrušením nevolnictví a vývojem dopravních prostředků se lidem z vesnic postupně začaly otevírat dveře do světa, nicméně trvalo několik staletí, než začalo být cestování po rozsáhlém okolí široce dostupné pro běžné venkovany. Dokonce ještě na sklonku 19. století se na území dnešní České republiky nacházeli lidé, kteří prakticky celý svůj život strávili na vesnici.
Městská řeč je dynamičtější, avšak zpravidla méně osobitá
Oproti tomu města představovala po dlouhá staletí jakýsi „tavící kotel" jazyků. Prolínaly se v nich totiž různé jazykové vlivy, které se navzájem ovlivňovaly - například latina, čeština, němčina a později angličtina.
Obyvatelé měst byli navíc po dlouhou část historie ve srovnání s venkovany výrazně bohatší, díky čemuž si mohli již mnohem dříve dovolit cestovat za hranice svého bydliště. To vedlo k dalšímu míchání jednotlivých nářečí a utváření standardizované formy jazyka.
V neposlední řadě byli měšťané v historii vzdělanější – především více četli a psali. A právě čtení a psaní si vyžadovalo ucelenou formu jazyka, což samozřejmě mělo vliv i na mluvený projev.
Ve 21. století lidé z venkova běžně cestují po celé České republice, často i do zahraničí, a mají stejné možnosti vzdělávání jako obyvatelé měst. Přesto, jak se říká, zvyk má železnou košili. Z toho důvodu se některým vesnickým výrazům podařilo přežít až dodnes.
Na druhou stranu je pravda, že s příchodem moderních technologií, které umožnily komunikaci mezi lidmi i na vzdálenost několik tisíc kilometrů, se podle dat jazykovědců nářeční obraty (a někdy i celá nářečí) pomalu vytrácejí. To je bezpochyby škoda, neboť každé nářečí má své kouzlo. Proto není na škodu si vesnické výrazy připomínat.
Kvíz
Jak jste na tom se znalostí vesnických výrazů? To si můžete otestovat v tomto kvízu. Správné odpovědi najdete na jeho konci.
Otázka č. 1: Co je hadrmanta?
a) Nevkusně oblečená žena.
b) Hadr na vytírání podlahy.
c) Košile.
Otázka č. 2: Co či kdo to je tragač?
a) Ruční vozík.
b) Opilec.
c) Lovecký pes.
Otázka č. 3: Kdo je boudník?
a) Velmi chudý člověk.
b) Cvičitel psů.
c) Chalupář.
Otázka č. 4: Co to je hnojník?
a) Skleník.
b) Výrobna hnoje.
c) Plocha, kde se skladuje hnůj.
Otázka č. 5: Co přeneseně znamená fráze: „Ty jsi fakt motyka…"
a) Ty jsi ale šikovný zemědelec.
b) Ty jsi vážně nešika.
c) Ty jsi zahrádkář.
Správné odpovědi: 1. a), 2. a), 3. a), 4. c), 5. b).