Kvíz plný vzpomínek: Pamatujete si, co se kupovalo jen s přídělovými lístky? Mladí netuší, o čem je řeč

Stačilo projít se v 80. letech centrem města a dřív nebo později jste narazili na frontu. Nevědělo se, co se prodává, ale vědělo se, že něco. A to něco mohly být mandarinky, tuzexové džíny nebo obyčejné párky. Nákupy tehdy nebyly samozřejmostí, ale celospolečenskou událostí. Vzpomínky na éru plánovaného hospodářství jsou dnes pro mladé generace těžko pochopitelné. Slova jako „přídělový systém“, „pořadník“ nebo „podpultovky“ znějí jako relikvie z jiného světa. A přesto šlo o každodenní realitu milionů lidí.

Máj byl chloubou mezi obchodními domy minulého režimu , ...

Vztahy, známosti a správné načasování

V socialistickém systému neexistoval běžný trh, jak ho známe dnes. Neplatilo, že když si to mohl člověk dovolit, mohl si to i koupit. I když měl peníze, často neměl za co je utratit. Obchody byly velmi selektivně zásobené. Nedos­tatek nebyl výjimkou, ale normou, a s ním i kreativní způsoby, jak se k čemukoliv dostat.

Zásadní roli hrály „známosti“. Pokud jste měli dobré vztahy s prodavačkou v zelenině nebo s vedoucím masny, měli jste vyhráno. Takzvané „podpultovky“, tedy zboží, které nikdy neskončilo na regálech, ale rovnou „pod pultem“, byly určeny pro vyvolené. Nešlo nutně o luxus. Někdy stačilo, že vám schovali toaletní papír, dětské pleny nebo krabici vajec. A jindy zase domácí spotřebič značky ETA, gramofon nebo dovozový kazeťák.

Zboží se shánělo v „cyklech“. Kdo narazil na pomeranče, obtelefonoval příbuzné, že teď je třeba jít nakoupit. Do hry vstupovaly i neoficiální pořadníky. Na barevný televizor se čekalo i rok, na nové auto ještě déle. A lidé byli ochotni podepsat smlouvu na nový byt výměnou za závazek setrvat v zaměstnání třeba dvacet let.

Přežitek válečných let, který se držel až do normalizace

Přídělový systém měl v Československu dlouhou tradici. Začal už během první světové války, naplno se rozjel za nacistické okupace a znovu ožil po znárodnění po roce 1948. Lístky, které rozhodovaly o tom, kolik čeho člověk dostane, se staly symbolem doby. Místo svobody výběru přišla kontrola, centrální plánování a příděly nejen potravin, ale i uhlí, obuvi nebo látky na šití.

Ani koncem 80. let to nebylo o moc lepší, i když oficiálně už systém lístků zmizel. Lidé si zvykli na to, že musí o věci bojovat, shánět, vyjednávat a jezdit z města do města. Nedostatek nebyl výjimkou, ale každodenní kulisou. Největší ironií bylo, že člověk mohl mít slušný příjem, ale přesto musel měsíce čekat na pro nás dnes samozřejmé a základní věci.

V každém větším Československém městě byl také Prior se smíšeným zbožím , ...

Kvíz: Pamatujete si, jak se nakupovalo za socialismu?

1. Které ovoce bylo vzácné a typické na Vánoce?
A) Mandarinky a pomeranče
B) Hrušky a jablka
C) Borůvky a maliny

2. Co se prodávalo v obchodech Prior?
A) Luxusní kosmetika
B) Elektronika
C) Smíšené zboží 

3. Která měna byla oficiálně používána při placení v Tuzexu?
A) Bony
B) Západoněmecké marky
C) Rubly

4. Do čeho se nejčastěji balily potraviny v obchodech?
A) Šedý papírový obal
B) Igelitové sáčky
C) Alobal

5. Co byla prodejna ESO?
A) Specializovaná prodejna na dětské zboží
B) Speciální potraviny
C) Prodejna zahradní techniky

6. Jak se nazývala známá značka cigaret prodávaných v Československu?
A) Sparta
B) Marlboro
C) Red Star

7. V čem se prodávaly oblíbené barevné limonády?
A) Plastové lahve
B) Sáčky s brčkem
C) Ve skleněných lahvích 

8. Kolik kolem roku 1989 stála kostka másla?
A) 10 Kčs
B) 25 Kčs
C) 4 Kčs

9. Jaká byla oblíbená značka sportovní obuvi?
A) Nike
B) Botas
C) Slavia

10. Když si někdo toužil pořídit tzv. bruselák, co vlastně chtěl?
A) Keramickou vázu
B) Televizi
C) Nábytek v bruselském stylu 

Správné odpovědi: 1A, 2C, 3A, 4A, 5B, 6A, 7C, 8A, 9B, 10C