Kvíz: Dokážete přeložit slova našich prarodičů do dnešní češtiny? Otestujte se

Některá ze slov, která se běžně používala ještě před několika desítkami let, již mnozí zástupci mladších generací vůbec neznají. Tato slova tedy dnes přežívají převážně jen v paměti příslušníků starších generací. Někteří mladší lidé dokážou přeložit alespoň pár starých slov, která používali naši prarodiče. Patříte mezi ně? Otestujte se v našem kvízu.

Proč naši prarodiče mluvili jinak?

Důvodů, proč se v mluvě našich prarodičů vyskytovaly fráze, které dnes již většina lidí nepoužívá, existuje hned několik.

Zásadní vliv mělo především prostředí, ve kterém naši prarodiče vyrůstali. Česká republika (respektive Československá republika, Československá socialistická republika, Československá federativní republika atd.) prošla v průběhu minulého století celou řadou změn. V různých obdobích nás ovlivňovaly jiné mocnosti, což se samozřejmě projevilo i na stavu českého jazyka:

1. Rakousko-Uhersko: Ještě na začátku minulého století bylo Česko (přesněji spíše česká část monarchie) součástí Rakouska-Uherska. Tento stav trval až do 28. října 1918, kdy byl oficiálně vyhlášen samostatný československý stát. Žádné osoby, které by si pamatovaly, jak se žilo za Rakouska-Uherska, byste v České republice již nenašli. Přesto se zde ještě pohybují lidé, jejichž mluva byla Rakouskem-Uherskem výrazně ovlivněna. Celá řada slov, která byla převzatá z němčiny, se v českém jazyce udržela do 70. až 80. let 20. století. Některá z nich používají lidé i dnes, ale to se již jedná pouze o výjimky – nelze tedy hovořit o nějakém výrazném vlivu. 
2. První republika: Za první republiky se do mluvy Čechů začaly dostávat různé elegantní výrazy, které pocházely z francouzštiny. Příkladem mohou být slova jako „kabaret“ či „salon“. 
3. Druhá republika a období druhé světové války: Za druhé republiky a následně druhé světové války se začal používat vojenský slang. Takřka každý věděl, kdo to je „esesák“ (příslušník SS), nebo co to je „aušus“ (vadný výrobek – v té době často používáno v souvislosti se zbraněmi). 
4. Období socialismu: Zanedlouho po konci druhé světové války padlo Československo do spárů komunistického režimu. Tomu se samozřejmě uzpůsobila i mluva, ve které se začaly objevovat výrazy, které souvisely s propagandou. Za zmínku stojí například „pionýr“ (člen komunistické mládežnické organizace) nebo „soudruh“. Vliv na mluvu pak měla i cenzura. Kvůli ní někteří lidé mluvili v metaforách či v metonymiích. Často se taktéž používaly analogie. 

Řeč ovlivnila mimo jiné druhá světová válka. , Shutterstock...

Na mluvu měl vliv i zánik určitých reálií 

Kromě toho pak mluvu ovlivňoval rovněž technologický po­krok. Některé technologie a předměty se zcela přestaly používat, neboť byly nahrazeny jinými. 

Z toho důvodu postupně z jazyka zcela vymizely. 

Mluva se mění i v souvislosti s technologickým pokrokem. , Shutterstock...

Kvíz

Jak jste na tom se znalostí výrazů, které naši prarodiče dříve běžně používali? Otestovat se můžete prostřednictvím následujícího kvízu. Správné odpovědi najdete na jeho konci. 

Otázka č. 1: Co znamená slovo „štempl“?

a) Okno. 

b) Razítko. 

c) Zajímavost. 

Otázka č. 2: Kdo byl „štamgast“?

a) Pravidelný host v hospodě, restauraci či jiném podniku podobného charakteru. 

b) Úředník. 

c) Poslanec. 

Otázka č. 3: Co to je „mundúr“?

a) Stejnokroj. 

b) Kohoutek. 

c) Dlaždice. 

Otázka č. 4: Co je „fajfka“?

a) Pětka. 

b) Židle. 

c) Dýmka.

Otázka č. 5: Co to je „šturm“?

a) Vojenský útok či velký nápor. 

b) Zpěv. 

c) Barikáda. 

Správné odpovědi:

1. b)
2. a)
3. a)
4. c)
5. a)