Kutilové s dílnou si budou muset připlatit za výrazně dražší elektřinu kvůli nevyhovujícímu jističi

Ještě před pár lety si většina lidí vystačila s běžným domácím rozvaděčem a základním jističem. Dnes ale řada kutilů provozuje ve svých dílnách stroje, které mají nároky srovnatelné s menšími provozovnami. A právě tady naráží na systém, který elektřinu neúčtuje jen podle spotřeby, ale i podle toho, kolik výkonu je pro odběrné místo rezervováno.

Poplatek za jistič je pevnou složkou ceny elektřiny. Respektive technicky nejde o platbu za samotné zařízení jističe, ale o cenu za výkon, který má distributor pro odběrné místo trvale rezervovaný podle velikosti. Jakmile máte silnější jistič, distributor vám každý měsíc účtuje vyšší částku za to, že je síť připravena dodat požadovaný výkon. U výkonnějších dílen tak může jít o výraznou položku, která se nasčítá bez ohledu na skutečnou spotřebu.

Silnější jističe znamenají vyšší účet za elektřinu , ...

Výkonné stroje vyžadují silnější jističe

Zatímco běžná domácnost má elektrickou instalaci nastavenou hlavně na provoz spotřebičů a osvětlení, dílna s výkonnějšími stroji se rychle dostane na hranici možností. Stačí zapnout stolní pilu spolu s odsáváním a rezerva je pryč. Pokud se k tomu přidá ještě kompresor nebo bruska, problémy s přetížením na sebe nenechají dlouho čekat.

Například stolní pila, větší hoblovka nebo pásová bruska mívají příkon mezi dvěma až čtyřmi kilowatty. Při jednofázovém zapojení to znamená odběr i přes deset ampér. Jakmile jsou v provozu dva takové stroje najednou, je jasné, že běžný jistič přestává stačit.

Další kapitolou jsou stroje s elektromotory, které mají vysoký rozběhový proud. Kompresory, soustruhy nebo svářečky si při spuštění krátkodobě vezmou několikanásobek běžného odběru. Právě to často nutí majitele dílen přejít na silnější jističe.

Kolik stojí silnější jistič?

Rozdíl mezi běžným domácím jističem a silnějším pro dílnu je znatelný už na první faktuře. Zatímco domácnosti platí relativně nízké částky, u silnějších jističů se roční poplatky pohybují v řádu tisíců korun. Konkrétní výše těchto poplatků se liší podle distribuční oblasti a zvolené sazby.

Nejde přitom o jednorázový výdaj. Rezervovaný příkon se platí každý měsíc bez ohledu na to, kolik elektřiny skutečně odeberete. I když je dílna měsíc nevyužitá, poplatek zůstává stejný. Distributor drží kapacitu v síti a za tu si nechá zaplatit. U silnějších jističů se tak může stát, že fixní poplatky za elektřinu převýší samotnou spotřebu strojů. Právě to mnoho kutilů podcení při plánování nákladů.

Při spuštění více výkonných strojů najednou může dojít k vyčerpání rezervy , ...

Kromě samotného poplatku za jistič je nutné počítat i s technickými úpravami. Silnější jištění často znamená nový rozvaděč, výměnu kabelů, úpravy přívodu a povinnou revizi. Tyto náklady se pak mohou snadno vyšplhat do desítek tisíc korun.

Jak se dá růst nákladů aspoň částečně brzdit

Základem je realistické plánování provozu. Ne všechny stroje musejí běžet současně a ne každá dílna tak skutečně potřebuje maximální rezervovaný příkon. V mnoha případech se ukáže, že rozumné rozdělení okruhů umožní majiteli dílny ponechat si nižší hlavní jistič.

Pomoci může i samostatné jištění pro stroje s vysokým rozběhovým proudem. Díky tomu není nutné zvyšovat hodnotu hlavního jističe. Velký význam má také konzultace s odborníkem ještě před nákupem drahého vybavení. Elektrikář nebo energetický poradce dokáže spočítat skutečné nároky dílny a navrhnout řešení, které nebude zbytečně drahé.