Internet doma bývá pomalejší než slibuje tarif na papíře. Rozhoduje typ připojení a lokalita

Stačí pustit televizi nebo otevřít internet a člověk má pocit, že extrémně rychlý internet má dnes doma každý. Stovky megabitů za sekundu se tváří jako běžný standard, který už ani nestojí za řeč. Jenže to je právě ten háček. Uváděné rychlosti jsou ve většině případů jen horní hranicí, které lze dosáhnout za ideálních podmínek. Ty ale doma splní málokdo. Rozdíl mezi tím, co zní hezky v reklamě, a tím, co skutečně teče do zásuvky ve zdi, pak může být překvapivě velký.

Proč Češi platí víc, než by měli?

Jedním z hlavních problémů je, že se zákazníci v pojmech zkrátka nevyznají. Formulace typu „běžně dostupná rychlost“ nebo „minimální garantovaná hodnota“ znějí technicky a složitě, takže je většina lidí přehlédne. Operátoři s nimi přitom pracují velmi pečlivě a často přesně vědí, kam až mohou zajít. Výsledkem je tarif, který na první pohled vypadá výhodně, ale ve skutečnosti nenabízí to, co si zákazník myslí, že kupuje. 

Některé internetové tarify se tváří výhodně, ale opak je pravdou , ...

Roli hraje také technologie připojení. Rozdíly mezi optikou, kabelovým internetem, DSL nebo bezdrátovým připojením jsou zásadní, ale v reklamách často splývají. Zákazník pak srovnává ceny, aniž by věděl, že slibované rychlosti jsou v jeho lokalitě prakticky nedosažitelné. To platí zejména pro menší města a venkov, kde infrastruktura zaostává.

Specifickým problémem je domácí síť. Starší router, špatně nastavená Wi-Fi nebo rušení od okolních sítí dokáže rychlost výrazně snížit. Zákazník má pak pocit, že chyba je na jeho straně, i když ve skutečnosti poskytovatel nedodává slíbený výkon ani na vstupu do domácnosti.

Jak ČTÚ měří kvalitu internetu?

Právě proto, že se v nabídkách a slibech špatně orientuje i zkušenější uživatel, přišel Český telekomunikační úřad s vlastním měřením. Jmenuje se ČTÚ-NetTest. Jeho smysl je jednoduchý, a sice ukázat, jak na tom internet ve skutečnosti je.

Použití NetTestu je překvapivě snadné. Funguje přímo v prohlížeči i jako aplikace v mobilu. Stačí pár kliknutí a během chvíle máte jasno, jak rychle se data skutečně stahují, odesílají a jaká je odezva připojení.

Zásadní roli ale hraje takzvané certifikované měření. To už není jen orientační test, ale oficiální postup, který lze použít jako argument při jednání s poskytovatelem. Toto měření má jasně daná pravidla a jeho výstupy lze použít při reklamaci služby. Měření musí probíhat při přímém kabelovém připojení k routeru, bez dalších aktivních zařízení v síti. Jen tak lze vyloučit vliv domácí techniky a získat objektivní data.

Rychlosr internetu můžete změřit pomocí takzvaného NetTestu od ČTÚ , ...

ČTÚ navíc shromažďuje anonymizované výsledky měření z celé republiky. Díky tomu lze porovnat vlastní připojení s průměry v dané lokalitě nebo u konkrétního poskytovatele. Pokud se vaše hodnoty dlouhodobě výrazně liší, je to silný signál, že něco není v pořádku.

Co s tím můžete udělat?

Prvním krokem je pravidelné měření. Jednorázový test nemusí nic znamenat, protože rychlost se může měnit v průběhu dne. Ideální je měřit opakovaně, ideálně ve špičkách i mimo ně, a výsledky si ukládat. Teprve dlouhodobější data ukážou skutečný stav.

Pokud se ukáže, že internet dlouhodobě nedosahuje smluvených parametrů, je namístě kontaktovat poskytovatele. V rukou máte konkrétní čísla a ideálně i certifikované měření od ČTÚ. Operátor má povinnost situaci řešit, případně nabídnout slevu nebo změnu tarifu.