Finanční úřad se může ptát i na peníze od příbuzných. Většina rodin netuší, že musí vysvětlit, kde vzali peníze na dar

Na samotný úvod článku je namístě říct, že drtivá většina rodinných darů s sebou nenese vůbec žádné komplikace, ani když jde řádově o vyšší stovky tisíc korun. Jenže u větších částek se objevují drobné výjimky, při kterých může finanční úřad chtít mluvit nejen s obdarovaným, ale také s tím, kdo dar poskytl. 

Kdy se dary v rodině vlastně daní? 

Začněme tím nejjednodušším. Samotná darovací daň v minulosti skutečně existovala, nicméně byla zrušena před více než deseti lety. Dary, které dostanete od příbuzných v přímé linii (od rodičů či prarodičů), příbuzných ve vedlejší linii (sourozenců, strýců nebo třeba tchánů) nebo od osob žijících ve společné domácnosti, jsou tak tzv. bezúplatným příjmem. 

Jinými slovy, co se týče zdanění, nemusíte se v případě transakcí mezi zmíněnými členy rodiny ničeho bát. Stát si naštěstí nebude nárokovat z uspořených peněz ani korunu.  

Oznamovací povinnost, které se nevyhnete

Pokud by vám chtěl váš příbuzný poslat částku přesahující 5 milionů korun, je nutné zpozornět. Obdarovanému totiž podle § 38v zákona o daních z příjmu vzniká oznamovací povinnost. Daň sice neplatíte ani u této částky, ale finanční úřad o tom musí vědět. 

Pokud byste se tuto povinnost rozhodli ignorovat, můžete dostat velmi citelnou pokutu. Konkrétně se jedná o 0,1 % z hodnoty neoznámeného daru, pokud podáte oznámení po termínu. V případě, že by vás k tomu finanční úřad musel vyzvat, může pokuta vyletět až na 10 %. A kdybyste se náhodou rozhodli výzvu ignorovat, penále naskočí na 15 %. 

Pokud vám rodiče našetřili přes 5 milionů, vztahuje se na dar ohlašovací povinnost. , ...

V případě zmíněných 5 milionů tak v „nejpříjemnějším“ prodlení zaplatíte pět tisíc korun, po výzvě ale půl milionu a při ignorování výzvy až 750 tisíc. Nepomohlo by vám ale ani tzv. účelové dělení darů. Pokud by úřad vyhodnotil, že jste se rozdělením daru pokusili obejít povinnost, neuspějete. 

Finanční úřad se může ptát i dárců 

Mnoho lidí má za to, že v případě takovýchto oznámení stačí na místě obdarovaného uvést, že peníze dostal darem od konkrétního příbuzného. Málokdo ale ví, že finanční úřad může vyzvat i samotného dárce, aby vysvětlil, odkud peníze pocházejí. 

V rámci prokazování původu majetku budou muset příbuzní při dotazování vysvětlit, odkud danou částku vzali. Finanční úřad totiž má dobrou představu o tom, kolik legálně vyděláváte, protože jste to museli uvést v rámci daňových přiznání. Pokud by tak hypoteticky rodiče vykazovali jen minimální příjmy, ale poslali vám naráz 10 milionů korun na nové bydlení, budou muset původ financí objasnit. Opět platí, že v případě neuposlechnutí vám hrozí pokuty, které jsou i v tomto případě velmi přísné. 

Co dělat, abyste předešli problémům? 

U běžných darů v řádech desítek tisíc nejspíš není třeba se pouštět do nějaké právní byrokracie. Pokud se ale rodiče rozhodnou vám poslat částku, kterou budete financovat pořízení vlastního bydlení, rozjezd podnikání nebo jiné větší výdaje, byla by hloupost formality neřešit. 

U všech darů dává smysl podepsat darovací smlouvu. Je to rychlé a může se hodit. , ...

Kromě zmíněného oznámení, které musíte podat při každé transakci nad 5 milionů, je dobré podepsat i darovací smlouvu. Sepsat ji není nic složitého a více informací k jejímu ověření vám dá například oficiální Portál veřejné správy. V případě větších darů tedy platí, že pár hodin papírování (a případně tisícovka za daňového poradce) může ušetřit desítky tisíc, které vám hrozí na pokutách.