Energetický štítek G může srazit cenu nemovitosti o desítky procent. Zlepšit ho můžete i bez velké investice
Mnohé domy v České republice mají energetický štítek G. Ten může být problematický z mnoha důvodů. Patří mezi ně i skutečnost, že cenu nemovitosti někdy sráží až o desítky procent. Na druhou stranu nemusí být zase tak složité s tím něco udělat. Navíc to nebývá ani nákladné.
V rozvrstvení klasifikačních tříd energetické náročnosti budov v České republice za rok 2024, jehož statistiku vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), se nejvíce objevují energeticky opravdu špatné nemovitosti třídy G, které tvoří téměř čtvrtinu všech staveb. Takové budovy jsou sice mimořádně nehospodárné a hůře se prodávají, ale zároveň představují největší příležitost pro zlepšení. Toho přitom můžete dosáhnout i bez velkých investic a náročnějších rekonstrukcí.
Co jsou energetické štítky budov?
Už nějaký čas mají nemovitosti v Česku povinnost mít takzvaný průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Jedná se o dokument, který je rozděluje do kategorií, konkrétně do energetických tříd. Je to vlastně stejné jako u elektroniky. Budovy s energetickým štítkem třídy A bývají nejšetrnější, zatímco stavby opatřené „géčkem“ jsou hodnoceny jako mimořádně nehospodárné. Takové nemovitosti přitom nejsou „jen“ neekonomické a neekologické, ale může to srazit i jejich cenu o desítky procent.
Pozor na platnost PENB! Průkaz platí pouze 10 let ode dne jeho vyhotovení. Mnoha vlastníkům budov tak může končit. Mnohdy o tom ale vůbec neví. Mít ho je přitom ve většině případů zákonem stanovená povinnost.
V Česku je mnoho mimořádně nehospodárných budov
, cristo95 /...
Jak energetická náročnost ovlivňuje prodej?
Někdy opravdu výrazně. Podle odborníků může hodnotu a prodejnost budovy výrazně ovlivnit právě energetická náročnost. Cenu někdy sníží opravdu výrazně. O některé nabízené nemovitosti navíc nemusí být valný zájem, byť se může jednat třeba o krásné vily. Mladí lidé totiž chtějí co možná nejvíce ekonomické bydlení a zároveň vyžadují budovy s nižšími dopady na životní prostředí.
Obecně se dá konstatovat, že čím vyšší energetický štítek budova má, tím je vyšší její hodnota. Roli ale pochopitelně hrají i další faktory jako velikost, lokalita apod. Každopádně platí ještě jedna přímá úměrnost – čím menší energetická náročnost, tím menší faktury za energie. V současné době se každopádně očekává, že energetická náročnost budovy bude hrát stále větší roli i u bankovních institucí.
„Černé scénáře hovoří o tom, že některé typy nemovitostí by banky nemusely do budoucna přijmout do zástavy, pokud nebudou mít vhodný energetický štítek. V tuto chvíli jsou zvýhodnění klienti, kteří splní energetický štítek A nebo B. Dostanou lepší úrokovou sazbu,“ uvedl finanční poradce Tomáš Trauške.
Energetická náročnost může výrazně ovlivnit hodnotu a prodejnost nemovitosti
, ...
Jaké jsou nejlevnější úpravy ke zlepšení?
Pokud bydlíte v budově s energetickým štítkem třídy G, není třeba „házet flintu do žita“. Ke zlepšení totiž není nezbytně nutná okamžitá a drahá celková rekonstrukce, ani nijak výrazné zásahy. Sama Evropské unie uvádí, že lze učinit opatření bez nutnosti rozsáhlejších renovací. Jaké jsou nejlevnější a nejefektivnější úpravy? Třeba instalace nových oken, izolace střechy a stěn nebo výměna kotle. Pozitivně se může projevit také jiný způsob osvětlení.
Pro snížení nákladů za úpravy vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy lze využít třeba tuzemský dotační program, který je znám jako Nová zelená úsporám (NZÚ). V něm došlo nedávno k velkým změnám. Brzy však bude možné využít programy NZÚ Light a NZÚ Bezúročný úvěr. V rámci prvního půjde čerpat na zvýšení úspornosti budovy až čtvrt milionu korun, v rámci druhého bude zase možné získat na efektivní renovace bezúročný úvěr, a to s dobou splácení až 25 let.
