Rutinní a standardizované pracovní pozice mají smůlu. AI je zvládne rychleji, levněji a bez chyb

Umělá inteligence je poměrně kontroverzní téma. Jako taková vyvolává nadšené ohlasy i velké obavy. Mnoho analytiků tvrdí, že AI má potenciál přinést řadu pozitivních změn ve společnosti, včetně zvýšení produktivity, zlepšení zdravotní péče a lepšího přístupu ke vzdělání. Existují ovšem lidé, kteří se domnívají, že „tahle věc“ jen lidem krade práci. V roce 2026 asi skutečně výrazněji nahradí některé profese. Na trhu práce se však může projevit i pozitivně.

Kde se AI prosadí ve velkém?

Některé statistiky jsou neúprosné. Jedna z nejvlivnějších světových bank Goldman Sachs uvedla, že do roku 2030 by mohla umělá inteligence nahradit zhruba 300 milionů pracovních míst na plný úvazek. Podle Světového ekonomického fóra (WEF), což je mezinárodní nezisková organizace sdružující osobnosti veřejného života, AI nahradí 85 milionů pracovních míst už do konce roku 2026. Některé pozice jsou přitom pochopitelně ohroženější než jiné.

Americká televizní síť CNBC zjistila v interním výzkumu, že 9 z 10 specialistů na lidské zdroje očekává přetvoření trhu práce umělou inteligencí v roce 2026. Důvodem však nebude zvýšení efektivity díky AI, ale o obecná snaha snížit náklady. Na „odstřel“ přitom mohou být třeba zaměstnanci zákaznické podpory, protože chaty, e-maily nebo hovory umělá inteligence zvládne obsloužit. Dotazy a problémy zákazníků se totiž často opakují, takže obvykle postačí automatizované odpovědi.

Ve větším ohrožení mohou být zaměstnanci zákaznické podpory , ...

Jaké další pracovníky může ohrozit AI? Třeba obsluhu přepážek, některé úředníky, redaktory, vývojáře softwaru, obchodní manažery nebo junior právní a finanční analytiky. Podle zprávy MIT a Bostonské univerzity může do konce roku 2026 nahradit také dva miliony pracovníků ve výrobě.

Proč AI nahradí tyhle profese?

Umělá inteligence se dokáže prosadit především tam, kde se vyskytují opakující se úkony. Může jít třeba o práci s textem či daty. Důležitá jsou také jasná pravidla a minimální potřeba lidského rozhodování. George Hinton, počítačový vědec a kognitivní psycholog, který je považován za jednoho z kmotrů AI, uvedl, že „nebezpečí nespočívá v tom, že umělá inteligence selže ve vaší práci, ona ji udělá lépe a levněji.“ Držitel Turingovy ceny na tohle nebezpečí upozorňuje opakovaně.

Kdo se bát (zatím) nemusí?

Umělá inteligence se neustále vyvíjí. Dokonalá však není. Mnoha lidem tak neohrozí živobytí. Obávat se nemusí třeba učitelé. Nemá-li být učení jen biflování dat, v této oblasti bude stále důležitý osobní a inspirativní přístup. AI zřejmě i z těchto důvodů v nejbližší době neohrozí ani právníky a soudce, generální ředitele a vysoké manažery, specialisty na lidské zdroje, psychology a psychiatry či chirurgy, ale třeba také spisovatele – byť knih, na nichž se alespoň částečně podílí umělá inteligence, rychle přibývá.

O svou profesi se (zatím) nemusí bát pedgagové , ...

Umělá inteligence jako příležitost

Podle některých scénářů by mohla AI v USA a Evropě nahradit čtvrtinu pracovních úkonů. Její rozmach na druhou stranu může znamenat i nová pracovní místa a boom produktivity. Odborníci dokonce tvrdí, že by mohla vytvořit více pozic, než jich nahradí. U lidí však zřejmě bude stále důležitější pracovní flexibilita a specializace. Strádat každopádně nebudou ti, kteří jsou experty na AI, jež se řítí nezadržitelně kupředu. Nebo je ještě možné tento vývoj zpomalit, či dokonce zastavit?

„Ne, nemyslím si, že to můžeme zpomalit. Je to příliš dobré, příliš užitečné – ve zdravotnictví, válčení, vzdělávání. Nikdo to nechce zastavit. Možná to nemůžeme zastavit, ale třeba dokážeme vybudovat AI, která nám nikdy nebude chtít ublížit,“ domnívá se George Hinton.