V českých domácnostech se rozmáhá vytápění klimatizací. Při správném použití může vyjít levněji než klasické topení

Klimatizace může najít celoroční uplatnění. Pokud se používá ve vhodném typu nemovitosti, mohou být její provozní náklady relativně nízké. Její výhodou je univerzálnost během celého roku, tedy chlazení v horkých letních měsících a topení v chladné části roku. Další výhodou jsou nízké servisní náklady a velice snadná obsluha.

Princip tepelného čerpadla

Vytápění klimatizací využívá obráceného chodu chladícího okruhu. Venkovní jednotka odebírá zbytkové teplo z okolního vzduchu, kompresor jej stlačením zahřeje a vnitřní jednotka tuto energii distribuuje do místnosti. Zásadním parametrem určujícím efektivitu tohoto procesu je tzv. topný faktor (COP) a jeho sezónní průměrná hodnota (SCOP). V praxi moderní klimatizace běžně dosahují hodnot SCOP mezi 3 a 5.

To znamená, že z jedné spotřebované kilowatthodiny (kWh) elektrické energie vyrobí zařízení tři až pět kilowatthodin tepla. Účinnost systému ale kolísá, a to vlivem venkovní teploty. Zatímco při teplotách kolem 7 °C je efektivita maximální, klesnou-li venkovní teploty třeba na –10 °C, snižuje se topný faktor, a to asi na poloviční hodnoty. Kvalitní invertorové modely však dokážou plynule topit i při mrazech dosahujících –15 °C.

Venkovní jednotka by měla být jednou za pár let zkontrolována odborníkem. , ...

Porovnání s přímotopy

Vytápění klimatizací není vhodné pro každého, hodí se jen do určitých typů nemovitostí a často tak jde o alternativu k vytápění elektrickými přímotopy. Právě s tímto typem vytápění má smysl srovnání. Zatímco klasický elektrický přímotop pracuje s topným faktorem 1 (z 1 kWh elektřiny vyrobí 1 kWh tepla), je klimatizace díky kompresoru až pětkrát efektivnější. Při průměrné ceně silové elektřiny a distribučních poplatků okolo 5 Kč za kWh vyjde hodina topení běžným přímotopem o výkonu 3,5 kW na 17,50 Kč. Klimatizace o stejném nominálním výkonu spotřebuje za stejnou dobu násobně méně elektrické energie. Při spotřebě zhruba 0,8 až 1,2 kWh elektřiny tak hodinové náklady na vytápění klimatizací dosahují přibližně 4 až 6 Kč.

U dobře zateplené nemovitosti s kvalitními okny je možné ušetřit i v porovnání se zemním plynem. Plynový kondenzační kotel s účinností asi 95 % vyžaduje při ceně plynu 2,91 Kč/kWh náklad asi 3 Kč za každou vyrobenou kilowatthodinu tepla. Klimatizace s faktorem SCOP 4,5 při sazbě 5 Kč/kWh za elektřinu dokáže vyrobit 1 kWh tepla jen za 1,11 Kč. Mnohé specializované firmy v roce 2026 uvádějí, že vhodným typem klimatizace lze oproti plynovému kotli ušetřit 46 až 65 % na vytápění za zimní sezónu.

Není to vhodné pro každého

Využití klimatizace jako primárního zdroje tepla dává smysl hlavně v nízkoenerge­tických a pasivních domech s velmi malými tepelnými ztrátami. Spotřeba energie pro vytápění se v těchto stavbách běžně drží na zlomku hodnot oproti starší zástavbě. Ideálním vytápěním je to také pro menší otevřené byty, kde není centrální vytápění. Klimatizace může být také vhodná třeba pro chalupy nebo letní byty, protože tam je často nutné rychle ohřát vzduch, ale netopí se tam dlouhodobě. Naopak méně vhodné je vytápění klimatizací ve starších nezateplených objektech s vysokými tepelnými ztrátam. Náklady by byly vysoké a efektivita nízká.

Pořizovací cena klimatizace není tak vysoká, protože základní dělené (split) klimatizace s topením stojí 20 až 30 tisíc korun. Pokud je třeba vytápět více oddělených místností nebo celý dům, je nutné zvolit multisplit systémy. Taková řešení pro celý dům mohou vyjít i na 150 000 Kč a více. 

Výhodou jsou také relativně nízké náklady na servis. Základní prohlídka s čištěním filtrů, dezinfekcí výparníků a kontrolou tlaku chladiva stojí přibližně 1 500 Kč. Vhodným obdobím pro servis je podzim nebo jaro, tedy období mezi zimní a letní sezónou. Zanesené prachové filtry lze vyměnit i bez asistence specializovaného pracovníka.