Spalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezitSpalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezit
Rybolov podle vědců může stát až za 70 procentním znečištěním oceánů makroplasty. S dalším odpadem chce bojovat i Kanada, ta v minulém roce prostřednictvím svého fondu financovala odstranění 63 tun rybářských sítí, lan a dalšího vybavení pro rybolov.
Za silným znečištěním oceánu takzvanými makro plasty, tedy plasty jejich rozměry dosahují alespoň 5 milimetrů stojí podle výzkumu mnoha vědců i rybolov. Rybářské sítě a další vybavení je totiž v celosvětových oceánech každý rok poztráceno v obrovském množství. Plující plast je následně obrovským nebezpečím nejen pro vodní živočichy.
Na rozdíl od mikroplastů jsou makroplasty mnohem větší části plastu a jejich výlov z oceánu je tedy v mnohem jednodušší. Jejich obrovské množství je ale také obrovskou zátěží pro životní prostředí. Větší části plastů jako jsou právě kusy rybářských sítí se totiž často stávají smrtelnou pastí pro vodní živočichy, kteří v nich uvíznou.
Velké části plastů ale také v případě, že nedojde k jejich vylovení z moře postupem času degradují a tak podporují další růst mikroplastů. Slané mořské prostředí totiž postupnou degradaci plastů pouze podporuje.
Podle odhadů skončí každý rok ve světových oceánech více než osm milionů tun plastů, což souvisí s jejich stále rychleji se rozmáhajícím využitím člověkem. I přes snahu regulovat plastové obaly jich ale stále vzniká stále větší množství, které bohužel často končí tam kde nemá.
A právě velkou část znečištění plasty vytváří mimo domácností a firem využívajících plastové obaly i rybolov. Podle některých studií totiž právě lov ryb a dalších mořských živočichů stojí za 46 až 70 procenty všech makroplastů, které v oceánu skončí. Těmito plasty pak jsou různé rybářské potřeby, sítě ale i další lovná zařízení či odpad z akvakultur.
Ten byl spuštěn už v lednu minulého roku a tak je možné už nyní vyhodnocovat jeho úspěchy, které jsou rozhodně viditelné. Projekty, které vláda prostřednictvím svého fondu financovala je 26, dokázaly z pobřežních vod v Atlantském oceánu vytáhnout 63 tun rybářského vybavení.
Převážnou většinu vytaženého odpadu, tedy přibližně 86 procent tvořily pasti pro lov humrů a krabů. 14 procent potom byla kombinace sítí a dlouhých lovných šňůr různého druhu. Organizace, které vytvořili projekty pro využití vládních fondů sesbíraly také více jak 3,2 kilometrů lan.
Projekty financované kanadským fondem se nyní chystají zahájit další vyhledávání kusů plastů a pomoci tak oceánu si opět oddychnout. Další vlny výlovů plastového odpadu by tak měly začít před začátkem a po konci rybářské sezóny. Fond má dohromady do roku 2022 připraveno na tyto projekty 8,3 milionu USD (178, 7 milionu korun) což ukazuje na obrovskou finanční náročnost čistění moří od tohoto odpadu.
