Okamžitý přechod od živočišné stravy by mohl odstranit velkou část produkce oxidu uhličitého
Vědci z univerzity v New Yorku zjistili, jak velký dopad by mohlo mít odstranění potravin pocházejících z živočišné výroby na klima planety. Pokud bychom nyní tyto potraviny úplně nahradili rostlinou stravou, bylo by podle nich možné odstranit několik let produkce oxidu uhličitého.
Jídla, na kterých si každý den pochutnáváme stále více ovlivňují přírodu okolo nás, ale mají i velký vliv na klimatické změny. Kvůli velké spotřebě živočišných produktů totiž dochází k velkým emisím skleníkových plynů jako je metan během života zvířat, ale i při výrobě následných produktů.
Podle vědců z univerzity v New Yorku by mohlo lidstvo tyto emise drasticky snížit a umazat tak více jak deset let produkce skleníkového plynu – oxidu uhličitého. Bylo by ale nutné okamžitě přejít na rostlinnou stravu, což je v současnosti rozhodně nemyslitelné a to alespoň ne v rychlosti jaká by byla pro změnu potřeba.
Potraviny s obsahem rostlinných bílkovin totiž oproti těm živočišným mohou poskytnout lidstvu životně důležité živiny na mnohem menších plochách, oproti těm které jsou potřeba k výrobě masa a mléčných výrobků.
Řešení změny klimatu? Přechod na čočku, fazole nebo ořechy
Živočišná výroba je v současnosti považována za jednoho z hlavních producentů skleníkového plynu – metanu. Ten má v atmosféře na ohřívání planety mnohonásobně větší účinek než sledovaný a často diskutovaný oxid uhličitý. Právě metanu v atmosféře stále přibývá a zatím není viditelný jeho strop. Naopak oxid uhličitý se již podle vědců blíží do bodu zlomu, kdy díky mnoha opatřením a změnám které lidstvo za poslední desítky let připravilo začne pomalým tempem klesat.
Lidstvo by tak pro rychlejší snížení emitovaných emisí skleníkových
plynů mělo přejít na rostlinné bílkoviny získávané z čočky,
fazolí či ořechů. Přechod na tyto zdroje by ve větší míře
mohl dramaticky podpořit ekosystémy, které absorbují CO2.
Pomohlo by i obnovení původní vegetace
Vědci pro studii mapovali oblasti, kde je produkováno velké množství potravin živočišného původu. Právě zvířata, která jsou v těchto oblastech chována ve velké míře potlačují původní vegetaci a to včetně lesů. Pokud by tak došlo k uvolnění těchto prostor, mohl by se ekosystém na daném místě opět začít rozrůstat a tím kompenzovat další emise oxidu uhličitého.
Při opětovném nárůstu vegetace na místech, která jsou nyní využívána
pro chov skotu a dalších zvířat by podle autorů studie mohlo být
odstraněno devět až šestnáct let globálních emisí oxidu uhličitého
vygenerovaného z fosilních paliv.
Lidstvo by tak podle studie mělo více přemýšlet nad tím, že
změní své stravovací návyky tak, aby se stalo více šetrným
k planetě. Začít by se dalo už tím, že by byla snížena
zbytečná výroba živočišných ale i rostlinných produktů, které
přijdou na zmar a skončí v koši jako přebytečný potravinový
odpad.
Odborníci při své výzkumu našli více jak 7 milionů kilometrů
čtverečních ploch, které by bylo možné snadno osázet novými lesy
jelikož jsou dostatečně vlhké tak, aby se stromům dařilo. Tato
plocha o rozměru Ruska by navíc byla mnohem vhodnější
než současné sázení stromů na místech, kde je malá šance, že se do
budoucna uchytí.
