Více jak miliardu lidí by v dalších třiceti letech mohla z jejich domovů vyhnat změna klimatických podmínek, která by se pro ně stala neúnosná. Mimo země, které již dnes čelí suchu a velkým klimatickým potížím jako jsou Indie, Pákistán, Irák, Afghánistán či Sýrie se tak může zařadit i velká část Afriky, jižní Asie a další.

Podle zprávy Institutu pro ekonomiku a mír může do roku 2040 žít více jak polovina světové populace v místech, která budou ohrožena nedostatkem pitné vody. Právě tato okolnost by mohla v následujících letech stále častěji vyústit v ozbrojené konflikty velkého rozsahu.

Nedostatek vody a potravin vyústí v ozbrojené konflikty

Globálním oteplováním způsobené změny ale budou mít mimo vody velký vliv i na potravinový nedostatek, kterým by oproti dnešku mohlo do roku 2050 trpět až o 1,5 miliardy lidí více, tedy téměř 3,5 miliardy celkem.

Právě nárůst problémů se zajištěním základních životních potřeb ale i silný populační růst, sucha nebo naopak silné povodně a rychlé změny počasí včetně rostoucí hladiny moře by mohlo do roku 2050 donutit k migraci na jiná místa více jak jednu miliardu obyvatel země. S další migrací se ale dá očekávat ještě větší zvýšení ekologické a humanitární zátěže.

Navíc země, ve kterých se tyto hrozby očekávají v nejvyšší míře mají dohromady až 2,1 miliardy obyvatel, což je 25 procent celé světové populace. Právě jejich přesuny mohou způsobit mnohem větší problémy i na dalších místech a to hlavně vznikem dalších bezpečnostních hrozeb.

I když se světové mocnosti snaží těmto hrozbám předejít a přidávají další finance do humanitární pomoci v nejvíce zasažených oblastech (jen za rok 2018 to bylo 34 miliard dolarů v oblastech Afriky nebo jižní Asie), nedosahují tyto finanční injekce hodnoty, které by byly potřeba k vyřešení budoucích potíží.