Více jak miliardu lidí by v dalších třiceti letech mohla z jejich domovů vyhnat změna klimatických podmínek, která by se pro ně stala neúnosná. Mimo země, které již dnes čelí suchu a velkým klimatickým potížím jako jsou Indie, Pákistán, Irák, Afghánistán či Sýrie se tak může zařadit i velká část Afriky, jižní Asie a další.
Podle zprávy Institutu pro ekonomiku a mír může do roku 2040 žít více jak polovina světové populace v místech, která budou ohrožena nedostatkem pitné vody. Právě tato okolnost by mohla v následujících letech stále častěji vyústit v ozbrojené konflikty velkého rozsahu.
Právě nárůst problémů se zajištěním základních životních potřeb
ale i silný populační růst, sucha nebo naopak silné povodně a rychlé
změny počasí včetně rostoucí hladiny moře by mohlo do roku 2050 donutit
k migraci na jiná místa více jak jednu miliardu obyvatel
země. S další migrací se ale dá očekávat ještě větší
zvýšení ekologické a humanitární zátěže.
Navíc země, ve kterých se tyto hrozby očekávají v nejvyšší míře
mají dohromady až 2,1 miliardy obyvatel, což je 25 procent celé
světové populace. Právě jejich přesuny mohou způsobit mnohem
větší problémy i na dalších místech a to hlavně vznikem dalších
bezpečnostních hrozeb.
I když se světové mocnosti snaží těmto hrozbám
předejít a přidávají další finance do humanitární pomoci
v nejvíce zasažených oblastech (jen za rok 2018 to bylo 34 miliard dolarů
v oblastech Afriky nebo jižní Asie), nedosahují tyto finanční
injekce hodnoty, které by byly potřeba k vyřešení budoucích
potíží.
Vláda dnes schválila návrh zákona, který by měl do budoucna razantně omezit využívání jednorázových plastových obalů, které jsou jednou z hlavních příčin znečištění světových moří a oceánů. Vládní návrh zákona se...
Až polovina světově produkovaného tuhého odpadu je podle vědců spalována a to většinou na skládkách bez použití tepláren a dalších zařízení, které mají filtry redukující emise jedovatých látek do ovzduší. Podle vědců je...
Evropské distribuční soustavy elektrické energie čeká v následujících letech razantní modernizace tak, aby byly přizpůsobeny novému fungování energetického průmyslu. Ten totiž v následujících letech čeká masivní přechod na...
Už v roce 2023 bychom se podle analýzy agentury Bloomberg mohli dočkat toho, že elektromobily budou nejlevnějšími automobily dostupnými na trhu. Podle analýzy to vyplývá z toho, jak rychle klesají ceny nově dodávaných akumulátorů,...
Ministerstvo životního prostředí chystá na následující roky výraznější podporu jednoho z oblíbených prvků pro snižování lokálních dopadů změny klimatu – zelených střech. Ty se dočkaly podpory už v rámci programu Nová...
Klimatická změna sice do České republiky přináší stále větší klimatické extrémy jako je sucho nebo naopak prudké deště a další výkyvy počasí. To ovlivňuje přirozené prostředí mnoha rostlin i živočichů, kteří na...
Pandemie koronaviru COVID-19 má silné dopady i v místech, kde to nebylo příliš očekáváno jako je třeba svoz odpadů. Kvůli tomu, že mnoho obyvatel mění způsob jakým nakupují a přechází stále častěji na on-line formu...
Svět se dnes stále častěji zabývá otázkou uhlíkové neutrality, stejně tak se zabývá novými možnostmi pohonů nejen pro automobily, ale také pro letadla. Vědci z MIT proto přišli s novým hybridním elektrickým letadlem, které...
Vědci z britské univerzity v Bathu společně s těmi z Oxforu či holandském Twente vytvořili nový počítačový algoritmus, který za pomoci satelitních snímků počítá populaci slonů afrických. Ty jsou i díky silnému pytláctví...
Recyklovatelné, kompostovatelné ale i opakovatelně využitelné obaly se v posledních letech stávají stále větším trendem nejen bezobalových obchodů. Stále větší množství výrobců tak vymýšlí jak své produkty zabalit tak, aby...
