Vláda na poslední chvíli překopává pravidla výpočtu důchodů. Za péči o děti chce nově započítávat 65 tisíc korun měsíčně

Namísto výchovného by se jim měl do výpočtu penze nově započítávat fiktivní vyměřovací základ, který bude dosahovat 65 000 korun měsíčně za dobu péče o dítě. Co se týče stávajících příjemců důchodu, těm by měl příplatek zůstat a navíc by se měl znovu valorizovat. Změny však zatím nebyly schváleny a část návrhu se setkala s kritikou. 

Výchovné u dříve přiznaných důchodů zůstane, navíc se bude opět valorizovat 

Stávající systém je nastaven takovým způsobem, že výchovné zvyšuje starobní důchod o 500 korun za každé vychované dítě. Nárok na něj vzniká každému člověku, který o dítě osobně pečoval v největším rozsahu, přičemž zpravidla je vyžadována péče po dobu minimálně deseti let. Například při dvou vychovaných dětech se tedy důchod zvyšuje o 1 000 korun měsíčně, při třech se jedná o 1 500 korun apod. 

Podle aktuálně platných pravidel by se od ledna 2027 tato část důchodu neměla nadále valorizovat. To v praxi znamená, že se při každé valorizaci od procentní výměry důchodu nejdříve odečte výchovné v odpovídající výši podle počtu dětí, zbývající část se zvýší a příplatek se přičte zpět až poté, a to v původní nezměněné hodnotě. 

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka ovšem nedávno prohlásil, že chce výchovné stávajícím příjemcům zachovat a zároveň obnovit jeho valorizaci. Přesná podoba případné úpravy valorizačního mechanismu zatím není známá.  

Výchovné by se mělo znovu valorizovat. , ...

U nově přiznaných důchodů bude situace jiná

Lidem, kteří půjdou do penze až v lednu 2027 nebo později, by se podle stávajícího návrhu nemělo výchovné ve výši 500 korun k důchodu připočítávat vůbec. 

Mělo by být nahrazeno tzv. fiktivním vyměřovacím základem. Jeho výše by měla být stanovena na 65 000 korun měsíčně až do doby, než tuto částku překročí průměrná hrubá mzda v České republice. Následně se tento fiktivní vyměřovací základ na průměrnou hrubou mzdu naváže. 

„Co to znamená? Roky, kdy jste doma s dítětem do 3 let, se do důchodu započítají, jako byste vydělávali 65 000 Kč měsíčně. Až průměrná mzda tuto částku překročí, započítá se průměrná mzda,“ je vysvětleno v příspěvku, který Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý 27. října na svém oficiálním facebookovém profilu. 

Nejde o přímý příspěvek 

Důležité je, že fiktivní vyměřovací základ není skutečný výdělek ani výše příspěvku, který by stát rodičům vyplatil. Částka se jen započítá do výpočtu penze, jako by měl člověk za dobu péče o dítě odpovídající vyměřovací základ. Rozhodující je tedy celková doba péče: například při třech plných letech péče by se do výpočtu promítlo 2,34 milionu korun. 

Na tuto částku se nicméně budou vztahovat platná redukční pásma, takže výsledné zvýšení penze nebude odpovídat celé započítané částce. 

Pokud rodič během péče o dítě pracoval, jeho skutečné příjmy by se měly k fiktivnímu vyměřovacímu základu připočítat. 

Rada seniorů má obavy z případných dopadů 

Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí deklarovali, že z chystané úpravy systémových pravidel by měla profitovat většina rodičů. 

„Upravíme parametry tak, aby byla změna výhodná pro většinu rodičů,“ informoval mluvčí ministerstva práce Jakub Slavík stručně. Další podrobnosti prozatím neodhalil. 

Na tento výrok ovšem brzy reagovala předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová. Ta mimo jiné kritizovala urychlený postup ministerstva a zároveň upozornila na chybějící data a případná rizika. 

„Tvrzení ministerstva, že změna bude výhodná pro většinu pečujících, je sice líbivé, ale musí být podloženo výpočty, včetně dopadů na ty, kteří mohou tratit,“ konstatovala Desatová. 

Podle důchodového poradce Martina Kohoutka by změna mohla být nevýhodná především pro důchodce se středním či vyšším příjmem. Toto riziko by se mohlo projevit zejména od chvíle, kdy se fiktivní základ začne odvozovat od průměrné mzdy. 

Nutno podotknout, že změny zatím nejsou schváleny. V současnosti jde pouze o návrh, který nejdříve musí projít kompletním legislativním procesem. 

Čeští politici nyní velmi živě debatují rovněž o rušení koncesionářských poplatků.