Upozornění: V Česku se rozmnožili jedovatí pavouci. Pokud uvidíte tyto pavučiny, rychle zmizte
Procházka českou přírodou se může v poslední době změnit téměř v noční můru. Obzvláště v případě, že trpíte strachem z pavouků. I u nás totiž můžete narazit na hned několika jedovatých pavouků.
I když mohou na první pohled vypadat zcela neškodně, měli byste mít na pozoru. Přímý kontakt s takovým živočichem totiž může znamenat bolestivou zkušenost. Naštěstí je poměrně dobře poznáte podle specifických pavučin.
Pavouk, který na první pohled připomíná tarantuli
Slíďák tatarský (Lycosa singoriensis) je největší evropský pavouk. Jeho domovinou jsou zejména ruské a kazašské stepi. V minulosti se však hojně vyskytoval i u nás na jižní Moravě a v poslední době lze zaznamenat, že se k nám vrátil a rozmnožil se. Menší kolonie těchto pavouků dokonce nyní byly zaznamenány na okraji města Zlína. Na jižní Moravě pak jeho výskyt odborníci zaznamenali u moravských Hustopečí, Veselí nad Moravou, Bzence a také Hodonína.
Slíďák tatarský na první pohled připomíná exotickou tarantuli. A i to je důvod, proč se mu právě česká tarantule přezdívá. V přírodě je však poměrně užitečný, jelikož loví velké množství hmyzu. Pokud si jej nevšímáte, nehrozí vám žádné nebezpečí. Pokud se ale slíďák cítí v ohrožení, začne se přirozeně bránit a může vás i kousnout. Na člověka přitom dokáže zaútočit skokem a právě kousnutí od tohoto pavouka může být poměrně bolestivé.
Ačkoliv se jedná o jedovatého pavouka, jeho jed by člověka neměl ohrozit na životě. U citlivých jedinců však může dojít k rozvoji alergické reakce. Kromě toho se může objevit i kopřivka v místě kousnutí a dojít může i k rozvoji sekundární infekce. Pokud vás slíďák náhodou kousne, ve většině případů stačí postižené místo důkladně omýt a případně chladit, abyste zmírnili otok. Pokud se objeví alergická reakce, obraťte se na svého lékaře.
Velký pavouk s šedohnědou barvou
Samice slíďáka tatarského dosahuje velikosti až 35 mm, samec je o něco menší a měří zhruba 14 až 27 mm. Pavouka poznáte podle charakteristického šedohnědého až skoro černého zbarvení. Na hlavohrudi se nachází patrná kresba. Zadeček slíďáka se pyšní tmavě zahnutými skvrnami a párovitými bílými tečkami.
Zajímavé pavučiny, kterých si všimnete na první pohled
Přirozeně se nachází ve stepních oblastech, což je důvodem, proč se mu právě suchá jižní Morava tolik zamlouvá. Zajímavý je přitom i způsob jeho života. Tento pavouk si totiž vyhrabává až 50 cm hlubokou a svislou zemní noru, jejíž stěnu postupně vystýlá pavučinou.
Ústí této nory je velké zhruba jako myší díra, přičemž pavučina přesahuje povrch nory. Zároveň bývá vyztužena nejrůznějšími stébly trávy a dalších rostlin. Pavučiny se tedy netáhnou po stromech, jako je tomu u jiných pavouků, ale je třeba je hledat spíše u země.
Aktivní je zejména k večeru
Slíďák tatarský většinu dne stráví ve své noře. Aktivní začíná být až k večeru, kdy noru opouští a vydává se na lov. Živí se jak hmyzem, tak i ostatními pavoukovci. Svou kořist má tendenci pronásledovat podobně jako vlci. Z bezprostřední blízkosti se pak kořisti skokem zmocní a ochromí ji svým jedem. Kvůli tomuto svému charakteristickému chování během lovu bývají přezdíváni také jako vlčí pavouci.
Rozmnožuje se během jara
Tento velmi zajímavý pavouk se rozmnožuje během jarních měsíců. V té době samice vytvářejí velký kulovitý kokon, který může obsahovat i 500 vajíček s budoucími mláďaty. Během slunečných dnů přitom samice s tímto kokonem vychází ven ze své nory a vyhřívá se s ním na slunci. Sledování života tohoto pavouka je tedy mimořádně fascinující.