Silný úplněk udeří plnou silou. Citlivé jedince čeká probdělá noc a výrazné výkyvy nálad
Jakmile se blíží úplněk, část lidí už dopředu tuší, že se zase moc nevyspí. Ne proto, že by věřili na lunární mýty, ale protože to zažívají pokaždé, když má měsíc přejít do této fáze. Neovlivňuje přitom jen kvalitu spánku, ale také to, jak se někteří jedinci cítí během dne.
Úplněk nastane v sobotu 3. ledna 2026. Půjde o takzvaný vlčí úplněk, který je typický silným světlem. V zimě se Měsíc drží vysoko nad obzorem a jeho jas je výraznější než jindy. Podle odborníků právě to může u citlivějších lidí narušit spánek i celkovou pohodu.
Kdo bývá nejvíc ovlivněný?
Nejcitlivěji reagují na úplněk lidé, kteří už mají narušený spánkový režim. Typicky jde o osoby trpící nespavostí, úzkostmi nebo nepravidelným denním rytmem. U těchto skupin se jakákoli změna vnějších podmínek projeví výrazněji. Úplněk pak funguje jako zesilovač problémů, které už existují.
Úplněk nejčastěji ovlivňuje osoby s již narušeným spánkovým režimem
, ...
Významnou roli hraje světlo. Studie Centra pro chronobiologii při Univerzitě v Basileji ukázala, že během úplňku se lidem zkracuje hluboký spánek a prodlužuje doba usínání. Výzkum probíhal v laboratorních podmínkách bez oken, přesto se rozdíly objevily. Podle autorů to naznačuje vnitřní biologickou reakci.
„Lidský mozek si uchoval citlivost na lunární cykly, i když žijeme v moderním prostředí,“ uvedl neurovědec Christian Cajochen. Podle něj nejde o dramatický efekt, ale o měřitelnou změnu. Důležitý je také psychologický faktor očekávání, který může vnímání potíží zesílit.
Zvýšenou citlivost hlásí také děti a senioři. Jejich cirkadiánní rytmus je méně stabilní a reaguje pružněji na změny světla. Podobně jsou na tom lidé pracující na směny nebo ti, kteří se po svátcích vracejí k běžnému režimu.
Nejčastější projevy podle statistik
Podle průzkumu americké National Sleep Foundation pociťuje během úplňku zhoršení kvality spánku zhruba 29 % populace. Nejčastěji lidé popisují časté probouzení a lehký spánek. Zbytek dotázaných žádné změny nezaznamenal.
Dalším častým projevem je podrážděnost a snížená schopnost soustředění. Odborníci upozorňují, že jde o přímý důsledek kratšího a méně kvalitního spánku. Mozek je pak citlivější na stresové podněty. V praxi to znamená, že dotyčný pak může být více nervózní.
Některé studie zaznamenaly i drobné změny v srdeční frekvenci nebo krevním tlaku. Tyto rozdíly jsou však malé a nepředstavují zdravotní riziko. Lékaři se shodují, že úplněk není spouštěčem vážných potíží. Spíš odhaluje, jak tělo reaguje na narušení rytmu.
Zajímavé je, že data z nemocnic a záchranných služeb žádný nárůst akutních zásahů během úplňku nepotvrzují. Analýza britské NHS ani statistiky německých klinik neprokázaly vyšší počet hospitalizací.
Čím je lednový úplněk výjimečný?
Lednový úplněk bude tedy specifický svou světelnou intenzitou. Zimní noci jsou dlouhé a Měsíc se pohybuje vysoko nad obzorem. Díky tomu odráží více slunečního světla než v letních měsících. Pro citlivé jedince to znamená větší zásah do spánkového režimu.
Intenzita světla lednového úplňku bude obzvláště vysoká
, ...
Výjimečný je i časový kontext. Úplněk přichází krátce po vánočních svátcích, kdy má řada lidí rozhozený denní rytmus. Návrat do práce, stres a nedostatek spánku vytvářejí ideální podmínky pro to, aby se účinky úplňku projevily silněji. Nejde o samostatný faktor.
„Efekt úplňku je reálný, ale relativně malý,“ uvedl chronobiolog Russell Foster z Oxfordské univerzity pro deník The Guardian. Podle něj má na kvalitu spánku mnohem větší vliv umělé světlo a obrazovky.
Pokud se s podobnými potížemi při úplňku potýkáte také, doporučují se jednoduchá preventivní opatření, a sice zatemnit ložnici a omezit večer zírání do mobilních telefonů. Když se člověk na spánek správně připraví, nemusí pro něj ani jasný lednový úplněk znamenat problém.
