Čísla na radiátoru řada lidí chápe špatně. Pětka neznamená rychlejší vytopení místnosti

S prudkým ochlazením počasí začíná v českých domácnostech topná sezóna, kterou provází také každoroční boj s hlídáním nákladů na energie. Techniky, jak ušetřit, jsou přitom rozmanité. Někdo vypíná topení na noc, další stahuje radiátory před odchodem do práce a po návratu otočí hlavice do polohy 5 v domnění, že se tak místnosti ohřejí nejrychleji. Kýžený výsledek však takové „vychytávky“ přinést vůbec nemusí. 

K čemu jsou ve skutečnosti čísla 1 až 5? 

Kámen úrazu může spočívat i v tom, že ne všechny termostatické hlavice fungují stejně. Na běžně rozšířeném typu najdete klasickou číselnou stupnici od jedničky do pětky, často také doplněnou symbolem sněhové vločky. Jednotlivé polohy pak určují požadovanou teplotu v místnosti. U klasických mechanických hlavic odpovídají čísla přibližně následujícím teplotám vzduchu: 

U některých výrobců ale může ovládání fungovat odlišně, a i čísla 1 až 5 pak mohou odpovídat o něco rozdílnějším teplotám. Odstup mezi čísly však bývá často kolem 4 stupňů jako v přehledu uvedeném výše. 

Na začátku každé topné sezóny je potřeba zkontrolovat, zda radiátor nepotřebuje odvzdušnit. , ...

Jak funguje ovládání teploty? 

Zásadní ale je, že poloha 3 neznamená, že radiátor topí pouze na 60 % svého výkonu, jak se lidé mnohdy mylně domnívají, ani to, že se do místnosti uvolňuje zhruba polovina tepla. Termostatická hlavice totiž reaguje na teplotu vzduchu ve svém okolí a podle ní otevírá či zavírá termostatický ventil. Když je tedy místnost chladná, ventil se otevře a do radiátoru se vpustí více horké vody. Když se pak místnost ohřeje na požadovanou teplotu, ventil se začne automaticky přivírat. 

Ani nastavení na stupeň 5 tak neznamená, že se místnost vyhřeje rychleji. Termostatická hlavice pouze nastaví vyšší požadovanou teplotu a ventil tak zůstane otevřený déle. Na čem tedy závisí rychlost vytopení místnosti? Především na teplotě vody, výkonu radiátoru a také tepelných ztrátách v místnosti. Pokud chcete svůj domov vytopit na ideální teplotu kolem 20 °C, nemá tak smysl vypínání topení v nepřítomnosti a později otáčení hlavice do polohy 5. 

Správné používání termostatické hlavice 

Řiďte se raději základním pravidlem o požadované teplotě (viz pokyny výrobce nebo orientační přehled výše), kterou pomocí hlavice nastavte a nechte radiátor pracovat. Pokud vám bude chladno, pootočte hlavicí o dílek výš. V opačném případě ji pootočte k nižší hodnotě. Důležité je si zapamatovat, že hlavice nereaguje na každé jedno otočení „kohoutkem“, ale snaží se udržovat teplotu podle nastaveného cíle. Časté změny mezi minimem a maximem tak regulaci teploty neusnadňují. Pokud kvůli nim domácnost neúmyslně přetápí, může jí to vyjít na více spotřebované energie, a tím pádem i peněz. 

Nechat topení běžet naplno není vhodné ani v případě větrání. Při krátkém intenzivním větrání, které v chladných měsících odborníci doporučují, je naopak vhodnější hlavici stáhnout o něco níž, a pak ji opět vrátit do obvyklé polohy. 

Díky správnému nastavení se dá ušetřit 

Možná úspora závisí nejen na teplotě, ale i na vlastnostech daného bytu. I mírné snížení teploty však může domácnostem přinést snížení nákladů. Pokud tedy zvládnete snížit cílovou teplotu pouze o 1 °C, podle Skupiny ČEZ můžete orientačně ušetřit kolem 6 % nákladů. Ta také uvádí, že jsou Češi běžně zvyklí topit až na 24 °C, zatímco jinde v Evropě se obyvatelé spokojí klidně jen s 20 °C. V ukázkovém modelu to pak může vycházet například takto: 

K celkové úspoře pak může přispět především přestat přetápět ložnici, kde je optimální teplota pouze kolem 18 °C, nevytápět zbytečně prázdné pokoje nebo chodbu a také nechat termostatické hlavice regulovat teplotu v místnostech podle potřeby. Pomohou ale i jiná opatření, především zateplení oken a omezení dalších úniků tepla. Pomůže také odvzdušnění radiátorů, které mezi tipy „jak ušetřit“ uvádí například i Úřad práce. Podle jeho doporučení může přinést přibližně 5% úsporu energie.