„Pokud nemáte na nájem v Praze, tak se odstěhujte.“ Češi se bouří proti příspěvkům na drahé bydlení seniorů

Má stát seniorovi pomoci, nebo by si měl hledat levnější bydlení?

Představme si seniora, který pobírá důchod 16 500 Kč a zůstal v pronajatém bytě 2+kk sám. Za nájem se službami platí měsíčně 25 000 Kč. To je mnohem víc, než má, a v této rovnici nejsou započítané energie, jídlo ani léky. Na pražské poměry přitom nejde o výjimečný byt. Taková cena za dvoupokojový byt je poměrně běžná. Do podobné situace se mohou dostat senioři, kteří po smrti partnera zůstanou sami v bytě, jehož nájem dřív platili dva.

Kolem takových případů se vedou spory. Jedni považují za samozřejmé pomoci seniorovi s bydlením, ve kterém prožil velkou část života. Druzí jsou ale proti.

„Pokud na nájem v Praze nemáte, tak se z města odstěhujte. Nečekejte, že vám ten rozdíl doplatíme my,“ namítají daňoví poplatníci. Podle kritiků by stát neměl podporovat bydlení, které si člověk ze svých příjmů nemůže dovolit. Kolik z nájmu stát doopravdy uhradí, ale ukazují až pravidla dávky.

Co úřad posuzuje

Takovým seniorům má pomoci dávka státní sociální pomoci, takzvaná superdávka. Úřad u ní posuzuje příjem, složení domácnosti, uznatelné náklady na bydlení a majetek. Senioři jsou při tom ve výhodnější pozici, protože příjemci starobního důchodu patří mezi takzvané zranitelné osoby.

Nemusí proto pracovat, a pokud jsou navíc zranitelní všichni členové domácnosti, počítá úřad s vyšším stropem nájemného i vyšším paušálem na energie. Při posuzování přitom rozhoduje celá domácnost. Kdyby se seniorem bydlelo dospělé dítě s vlastním příjmem, počítal by se i jeho výdělek.

Součástí posouzení je také majetek. Jednočlenná domácnost smí mít na účtech a v hotovosti nejvýš 200 000 Kč. Do tohoto limitu se ale nepočítá například penzijní nebo stavební spoření. Jedna nemovitost, ve které člověk bydlí, nárok také nevylučuje. Senior s nízkým důchodem, ale s úsporami nad tímto limitem, tak na tuto dávku nedosáhne.

Jak to stát vypočítá

Úřad nejdříve určí, kolik má na bydlení senior dát ze svého. Základem je 30 % příjmu, tedy 4 950 Kč. Protože důchod přesahuje dvojnásobek životního minima jednotlivce, který od října činí 11 000 Kč, přičítá se ještě 10 % z rozdílu, tedy 550 Kč. Ze svého příjmu má tedy senior podle zákona na bydlení vynaložit 5 500 Kč.

Strop nezávisí na velikosti bytu, ale na počtu lidí v domácnosti , ...

Superdávka mu tak přidá 14 530 Kč měsíčně. Úřad totiž z jeho nájmu uzná jen 16 810 Kč, což je strop pro osamělého seniora v Praze. K tomu připočte 3 220 Kč na energie. Z výsledných 20 030 Kč pak odečte těch 5 500 Kč, které má senior zaplatit sám, a rozdíl mu doplatí.

Stát ale neplatí libovolně vysoký nájem. Řídí se právě normativním nájemným, nad tuto hranici vyšší nájem dávku už nezvyšuje. V současném bytě proto senior platí 8 190 Kč nad stropem každý měsíc ze svého a stát k této částce nepřihlíží. Kdyby bydlel v bytě přesně za 16 810 Kč, dostal by stejnou dávku a měsíčně by mu zůstalo o 8 190 Kč víc. Senior ovšem nemůže čekat, že když si pronajme luxusní byt za 40 000 Kč, stát mu rozdíl doplatí. V takovém případě by dávka zůstala stejná. Nezáleží přitom ani na tom, jak velký byt obývá, strop se řídí jen počtem lidí v domácnosti. Pro jednoho člověka platí stejná hranice, ať bydlí v garsonce, nebo ve třípokojovém bytě.

Od října rozhoduje okres

Ještě do září se strop určoval podle velikosti obce. Od října platí strop pro každý okres zvlášť, Praha se například posuzuje jako jeden celek. Ministr práce Aleš Juchelka tuto změnu zdůvodnil tím, že lépe odráží současné rozdíly v cenách bydlení.

Dva senioři se stejným důchodem a stejným nájmem tak mohou dostat výrazně jinou podporu. Senior v Praze by například dostal 14 530 Kč, v Brně 12 630 Kč, ale například v Bruntále jen 6 295 Kč. Rozdíl mezi Prahou a menšími městy přesahuje totiž často i osm tisíc korun měsíčně. Tyto hranice platí do konce roku 2026, pro rok 2027 je ministerstvo vyhlásí znovu.

Stěhování do bytu v rámci normativu by mu možná ušetřilo tisíce korun měsíčně, ale ve vyšším věku by musel řešit kauci, náklady na stěhování i zdravotní zátěž. Proto je pro něj jednodušší cesta právě superdávka.