Pejskaři zuří kvůli novým zákazům a sepisují petice. Na veřejné trávníky už se svými psy nesmějí

Pejskaři jsou však z podobných zákazů nešťastní a někteří se proti nim ostře ohrazují. Ve městech se jim totiž značně omezují možnosti, kam se svými chlupatými kamarády mohou vyrazit. Pokud navíc zákaz zasáhne většinu travnatých ploch v okolí jejich bydliště, mohou mít pocit, že jim nezbývá žádná rozumná alternativa.

Na Jiřáku přišel zákaz psů po rekonstrukci

Příkladem místa, kde byl pohyb psů omezen, je náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Po zdejší rekonstrukci se pejskaři začali potýkat s omezením vstupu na travnaté plochy. Starosta Prahy 3 Michal Vronský vysvětlil, proč je zde pohyb psů zakázán: „Celé náměstí má pobytový charakter. Trávníky jsou od počátku zamýšleny jako plochy, kam je možné přijít s dekou nebo si jen tak lehnout do trávy. Pokud do nich umožníme vstup psům, začne tráva v místech močení žloutnout. Zároveň začne klesat ochota lidí sednout si do takového trávníku.“

Radnice na tomto místě pro venčení psů vyčlenila pruh louky za kostelem. To však majitelům psů připadá značně nedostačující. Navíc se tento pruh nachází podél silnice, což může být nebezpečné. Lidem, kterým se volný pohyb psů na veřejnosti nezamlouvá, se však toto opatření naopak líbí. Kvitují, že je díky tomu dosaženo větší čistoty a nedochází k ničení zeleně. 

Zdejší pejskaři se však rozhodli pro sepsání petice. Požadují v ní zrušení plošného zákazu a vytvoření alespoň jednoho oploceného travnatého výběhu. Petice sbírá podpisy do 1. března 2027, aktuálně je zde 67 podpisů. 

Ve městech často platí zákazy a omezení , ...

Zákazy a omezení platí i v mnoha dalších částech Prahy a jiných městech

Náměstí Jiřího z Poděbrad rozhodně není jediným místem, kde majitelům čtyřnohých mazlíčků chybí prostor pro venčení. 

Obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy o ochraně veřejné zeleně č. 6/2001 Sb. stanovuje, že: „Volný pohyb psů ve veřejné zeleni není povolen a na některé plochy je jejich vstup přímo zakázán (dětská hřiště, záhony, apod.). Výjimku tvoří plochy pro volný pohyb psů tzv. psí zóny, které vymezuje jejich vlastník.“ 

Vyhláška dále upřesňuje: „Na těchto plochách pes nemá žádnou zvláštní přednost, tzn. že zde musí být v dosahu držitele psa, aby mohl psa ovládat a kdykoliv přivolat (nejedná se tedy o svévolný samostatný nekontrolovatelný pohyb psa). Držitel psa by měl zároveň učinit všechna opatření, aby jeho pes nemohl ohrozit ostatní zvířata nebo návštěvníky veřejné zeleně. Porušení ustanovení vyhlášky může být posuzováno jako přestupek proti pořádku, za nějž může strážník Městské policie uložit blokovou pokutu, nebo přestupek oznámit příslušnému správnímu orgánu.“ 

Stejně tak i v dalších městech existují vyhlášky, které upravují pohyb psů na veřejných prostranstvích. Místa, kam se psem vstoupit nelze, bývají zpravidla jasně označena. Například město Brno má na svém webu k dispozici tabulku zahrnující veškeré prostory, kam je vstup se psy zakázán. Najdeme zde hlavně dětská hřiště, záhony, sportoviště, ale i některé části městských parků. 

Rozsah omezení bývá předmětem sporů

Ačkoliv města mohou obecně závaznými vyhláškami upravovat pravidla pohybu psů na veřejných prostranstvích, právě rozsah omezení bývá častým předmětem sporů. Pokud majitelé psů vnímají zákaz jako příliš plošný, často požadují, aby jim obec nabídla alespoň přiměřenou alternativu. 

Ve městech tak například část parku může sloužit k odpočinku, na druhou stranu druhá část parku může být oplocena a určena k volnému pohybu těchto zvířat. 

Zjistěte, jaká pokuta hrozí za psa na volno nebo jaké poplatky za psa je nutné hradit.