Změna času v roce 2026: Proč se letos hodiny posouvají zpět tak brzy

Tato skutečnost má poměrně jasné vysvětlení. Důvod, proč se hodinové ručičky v letošním roce vrátí o hodinu zpět dříve než v minulých letech, spočívá v tom, jak je v kalendáři nastaveno pravidlo pro samotný přechod. Vzhledem k tomu, že se termín změny nevratně blíží, dochází rovněž k opětovnému otevření řady diskuzí, které se střídáním času souvisejí. Opět se debatuje mimo jiné o jeho zrušení, dopadech na zdraví a spánek nebo o bezpečnosti na silnicích.  

Proč v letošním roce přijde střídání času tak brzy? 

Střídání času z letního na zimní vychází v aktuálním roce na 25. října. Jedná se vůbec o nejbližší termín, v němž ke střídání času může dojít. 

Důvod souvisí s tím, jak je samotný systém střídání času nastaven. Na zimní, tedy středoevropský standardní čas, se během každého roku přechází v poslední říjnovou neděli. Ta tentokrát vychází právě na 25. října. 

Ve 3:00 se hodiny posunou zpět na 2:00, z čehož vyplývá, že noc bude celkově o šedesát minut delší. Lidé budou mít tedy možnost v ranních hodinách zaregistrovat, že slunce začne vycházet dříve. Stejně tak během večera bude možné pozorovat západ slunce již o hodinu dříve. 

Na jaké termíny vychází střídání času v následujících letech? 

Na jaře příštího roku se lidé dočkají opětovného příchodu letního času dne 28. března, změna na zimní přijde až 31. října (tedy na rozdíl od letošního roku naopak v nejpozdější možný termín). 

V roce 2028 vychází změna času na 26. března, respektive 29. října. O rok později jde o 25. března a 28. října, v roce 2030 se potom jedná o 31. března a 27. října.  

To všechno samozřejmě za předpokladu, že během následujících let nedojde k jeho úplnému zrušení. 

Zrušení střídání času: Proč k němu ještě nedošlo? 

O úplném zrušení střídání času se hovoří již poměrně dlouhou řadu let, zatím k němu však na území Evropské unie plošně stále nedošlo. 

Problém spočívá především v tom, že ačkoliv návrh na zrušení pravidelného střídání času získal podporu Evropského parlamentu, zástupcům jednotlivých členských států se doposud nepodařilo dohodnout na společném postupu. 

Nejaktuálnější vývoj nicméně ukazuje, že toto téma není ani zdaleka uzavřené. V roce 2025 se na půdě Evropské unie debata opět otevřela, přičemž představitelé Evropské komise připravují analýzu, která by měla pomoci co nejpřesněji zhodnotit veškeré dopady případného zavedení trvalého společného času napříč všemi členskými státy. Díky tomu by konečně mohlo dojít k potřebnému průlomu ve stávajících jednáních. 

V Evropské unii se vedou diskuze o plošném zrušení střídání času již několik let. , ...

Jaké má střídání času dopady na člověka? 

Díky celé řadě vědeckých studií již dnes není tajemstvím, že střídání času má hned několik dopadů na lidský organismus. 

Mezi nejzajímavější zjištění patří možná souvislost mezi střídáním času a zvýšením rizika rozvoje akutního infarktu myokardu. Ze systematických přehledů a výsledků metaanalýzy publikované v roce 2024 v odborném časopise Deutsches Ärzteblatt International vyplynulo, že při změně zimního času na letní (tedy když se noc zkracuje) bylo riziko infarktu přibližně o 4 procenta vyšší. Nutno podotknout, že naopak v souvislosti s přechodem letního času na zimní zatím neexistuje dostatečné množství přesvědčivých důkazů, které by vedly k obdobnému závěru. Je to velmi pravděpodobně dáno tím, že se v tomto případě noc naopak prodlužuje. 

Psychologové se pro změnu věnují negativním dopadům střídání času na psychické zdraví, v tomto případě jsou však výsledky poměrně nekonzistentní. Některé studie nicméně naznačují, že i v tomto směru by mohla existovat určitá souvislost mezi zvýšenou pravděpodobností výskytu úzkostných stavů či depresivních epizod a změnami času. 

Kromě toho se při střídání času zvyšuje rovněž riziko dopravních nehod.