Prosincové počasí ovlivní mimořádně silný klimatický jev. Meteorologové mu dávají 83% šanci překonat dosavadní rekordy

Přetrvávající anomálie s největší pravděpodobností výrazně ovlivní počasí na severní polokouli, přičemž střední Evropa a Česká republika by se mohly dočkat výrazně nadprůměrných teplot a změny srážkových úhrnů. Letošní zima by tak mohla být na srážky bohatá, ale s minimem sněhu v nižších polohách a vysoce nadprůměrnými teplotami, které budou evokovat spíše pozdní podzim.

Extrémní prognózy meteorologů

Podle aktuálních dat amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) existuje 83% pravděpodobnost, že síla letošního jevu El Niño překoná všechny dosavadní historické rekordy. Agentura tento jev systematicky sleduje již od roku 1950 a letošní strmý nárůst teplot oceánu překonává všechna očekávání meteorologů i klimatologů.

Nezávisle na datech ze Spojených států vydala varování také Světová meteorologická organizace (WMO). Její dlouhodobé predikce očekávají v centrální části tropického Pacifiku teplotní anomálii na úrovni +3,7 °C a to je s jistotou absolutní rekord v měření za celou dobu posledních 76 let. Nemusí se ale jednat o konečné číslo. Přestože se tento klimatický jev odehrává tisíce kilometrů od Česka, jeho letošní síla je enormní a očekává se, že ovlivní počasí i nad regiony, kde je normálně vliv minimální. Vývoj letošní zimy je pro střední Evropu důležitý nejen kvůli srážkám, ale i v energetice.

Letos se vytvořilo Super El Niño. , ...

Jev dále nabírá na síle

Jev El Niño vzniká v důsledku oslabení pasátů a díky tomu se dostává teplá povrchová voda z oblasti západního Pacifiku směrem na východ k pobřeží Jižní Ameriky. Tento přesun obrovského množství tepelné energie následně deformuje globální proudění vzduchu a ovlivňuje tak rozložení tlakových níží i výší po celém světě. Již na počátku října letošního roku překonala dosavadní teplotní odchylka rekord a důsledky byly patrné na jižní polokouli, kde neobvyklé sucho vyvolalo masivní lesní požáry na území Indonésie a Austrálie.

Vliv na Evropu bývá tradičně slabší než na Severní a Jižní Ameriku. Jenže letošní situace a výjimečná intenzita naznačují, že by letošní zima v Evropě mohla být výrazně bohatší na dešťové srážky a přinést také nadprůměrné teploty. Mnohé oblasti zasažené suchem samozřejmě déšť potřebují, jenže pokud se během zimy neutvoří dostatečné zásoby sněhu v horských oblastech, sucho se v příštím roce může nejen znovu objevit, ale i prohloubit. Postupné jarní tání nahromaděného sněhu doplňuje vodní toky a pomáhá při růstu vegetace. Tání sněhu v Alpách v letních měsících pak zásobuje vysokohorské řeky a plní přehrady níže po proudu.

Česko bez sněhu

Pro Českou republiku by pak výrazné projevy jevu El Niño přinesly velice mírnou a deštivou zimu s výrazným úbytkem sněhových srážek, a to především v nízko položených oblastech. Souvislá sněhová pokrývka by se mohla sice objevit, ale jen velmi přechodně. Meteorologické modely naznačují, že by v lednu a únoru mohlo dojít k narušení polárního víru a dočkali bychom se tak kratších vpádů nízkých arktických teplot. Jenže bude záležet na tom, co samotný jev El Niño na začátku zimy skutečně přinese.

Teplý průběh zimy má samozřejmě přesah do mnoha odvětví. Teplé zimy mohou mít negativní dopady na přírodu. Někteří škůdci se mohou přemnožit a vegetace se může probudit předčasně, takže ji následně mohou poškodit jarní mrazíky. Provozovatelé zimních areálů takové zprávy neslyší rádi, naopak pozitivní vliv bychom mohli všichni pocítit v oblasti energetiky a vytápění. Teplejší zima by přinesla úsporu ve výdajích za vytápění a pomohla by stabilizovat evropský trh se zemním plynem. Nemuselo by tak dojít k výraznému zdražení koncových ceníků v průběhu prvního čtvrtletí roku 2027.

Výhled do začátku roku 2027

Podle aktuálních modelů bude masivní anomálie nadále setrvávat na mimořádných hodnotách i v prvních měsících roku 2027. I když samotný klimatický jev nedává stoprocentní garanci pro přesnou lokální předpověď počasí na další měsíce, statisticky výrazně ovlivňuje pravděpodobnost vývoje letošní zimy. Rozsáhlé tlakové útvary by mohly dominovat severní polokouli a potlačily by běžné středoevropské zimní teploty a charakter počasí. Typické ladovské Vánoce a chladnou zimu tak zřejmě letos nezažijeme, ale počasí je dynamické a bude zajímavé vývoj nadále sledovat.