Některé domácí spotřebiče je zákonem zakázáno opravovat. Nejde jen o ty plynové, problém budete mít i s mrazákem
Češi jsou národem kutilů. Máme pocit, že si dokážeme sami opravit snad vše. Ať už jde o protékající kohoutek, rozbité auto, či dokonce některé spotřebiče. Ale právě tady naráží toto kutilství na své hranice. Opravovat některé spotřebiče je totiž laikům dokonce zakázáno.
V současnosti platí v Česku přísnější legislativa, která striktněji definuje seznam zařízení, do jejichž útrob nesmí laik zasáhnout. Důvodem není ochrana trhu s těmito službami, ale především ochrana zdraví a majetku. Pokud se totiž pustíte do opravy zařízení podléhajícího specifické certifikaci, riskujete nejen výbuch či otravu, ale také okamžitou ztrátu nároku na plnění od pojišťovny v případě nehody.
Chladiva a plyny nejsou pro laiky
Nejpřísnější regulace se týká zařízení pracujících s takzvanými F-plyny (fluorovanými skleníkovými plyny) a hořlavými médii. Pokud vám přestane chladit lednice, mrazák nebo klimatizace, nikdy se nepouštějte do oprav prostor, kde se tyto plyny nachází. Ani se nesnažte si chladivo doplnit svépomocí.
Nejde totiž jen o ekologii. Pro práci s použitými látkami je nutné mít speciální certifikaci, protože moderní chladiva jsou často hořlavá a při neodborném rozpojení okruhu hrozí zamoření interiéru nebo požár. Stejná pravidla platí pro tepelná čerpadla a výkonné odvlhčovače s kompresorem.
Ještě přísnější jsou pravidla u plynových spotřebičů. U zařízení jako je plynový sporák, karma nebo plynový kotel, hrozí jak únik zemního plynu a následný výbuch, tak nedokonalé spalovaní. Jeho výsledkem je produkce plynu oxidu uhelnatého (CO). Ten je bez zápachu a každoročně má na svědomí desítky životů. Zákon o vyhrazených plynových zařízeních jasně říká, že jakýkoliv zásah do těsnosti rozvodů nebo hořáků musí provádět revizní technik. I pouhé „přepojení“ sporáku na novou hadici by mělo být stvrzeno odborníkem, jinak se vystavujete trestní odpovědnosti za obecné ohrožení.
Mikrovlnka a indukce vás mohou zabít i po vypnutí
U běžných spotřebičů, které nejsou napojené na plyn, nebo neobsahují chladicí kapaliny, často panuje falešný pocit bezpečí. Ani ty ale není dobré rozmontovávat, pokud nevíte, co přesně děláte. Typickým příkladem je mikrovlnná trouba. Uvnitř se totiž nachází vysokonapěťový kondenzátor, který dokáže udržet smrtelně nebezpečný náboj i dlouhé hodiny po vytažení ze zásuvky. Pokud sáhnete na špatné místo, může jít o váš poslední kutilský počin. Podobně riziková je indukční varná deska.
Samostatnou kapitolou jsou lithiové baterie a akumulátory, které dnes v domácnosti najdeme třeba ve vysavačích. Neodborná repase článků nebo zásah do elektroniky pro správu baterie je extrémně riskantní. Li-ion baterie při zkratu nebo mechanickém poškození reagují „termickým únikem“ a začnou hořet intenzivním plamenem. Ten se nemusí podařit uhasit běžnými hasicími prostředky.
Proč neriskovat u bojlerů a praček
Bojlery a jim podobné tlakové ohřívače pracují s vodou o vysoké teplotě, která je navíc pod tlakem. Všechny ventily a termostaty jsou tak přesně nastavené a jde v podstatě o bezpečnostní prvky. Pokud se je rozhodnete obejít, hrozí přinejmenším zničení celé nádoby. Voda ohřátá nad bod varu v uzavřeném prostoru se při roztržení nádoby mění v páru s obrovskou silou.
U spotřebičů jako jsou pračky nebo myčky zase může neodborný zásah znamenat třeba vytopení sousedů. Pojišťovna pak může v případě nutnosti vyplacení pojistného zkoumat, v jakém technickém stavu spotřebič byl a proč k havárii došlo.




























































