Rodičům dochází trpělivost se školským systémem. Chytré děti musí čekat na pomalejší spolužáky, hloupnou a ztrácejí motivaci

Stále častěji se ukazuje, že nadaných dětí je v Česku mnohem více, než se obecně předpokládá. Podle oficiálních údajů je na českých základních školách dlouhodobě pod 0,5 % nadaných dětí. Loňská studie institutu IDEA ovšem hovoří o 10 až 13 %. Přesto mnohé takové děti projdou systémem školství a jejich nadání nikdo nerozpozná, a proto s ním ani dále nepracuje. Někteří žáci, kteří se ve školách nudí a třeba i vyrušují, tak mohou být frustrovaní z průběhu výuky.

Realita nadaných dětí na českých školách

Nadané děti mají zadané úkoly často hotové během několika minut. V hodinách proto bývají napřed. Takovým dětem často připadají úkoly jednoduché a nepodnětné. A nu­dí se. To platí především v případě, že musejí čekat, až zadání dokončí i jejich spolužáci. Důsledkem pak může být neklid a vyrušování. V důsledku toho bývá dítě někdy označeno jako hyperaktivní. Ve skutečnosti však ADHD nemá.

Co se děje s dítětem, které se dlouhodobě nudí? Může to vést k poklesu zájmu o učení, ztrátě motivace a k takzvané podvýkonnosti (underachieve­ment). Takové dítě bývá ve škole stále častěji duchem nepřítomné, protože raději upadá do denního snění. Navíc se mu nebude chtít do školy, může se cítit frustrované, apatické, sociálně izolované, depresivní nebo vyhořelé.

Jak se k problému staví rodiče a školy?

Některé školy k nadaným dětem přistupují lépe, jiné hůře. Čeští rodiče proto nemusí mít dobré zkušenosti. „Máme syna IQ 134, nemohu ho každý den vozit hodinu do a z nějaké speciální školy, v naší škole s tím moc dělat nechtějí. V matematice je minimálně o třídu výš. Třídní učitelka jasně řekla, že žádné rozdíly dělat nebude, takže se diví, že se nudí a nechce s ní komunikovat (2. třída),“ uvedl jeden z rodičů v diskuzi na webu Novinky.cz.

Některé české školy k nadaným dětem přistupují lépe, jiné hůře , ...

Problém by měl být řešen na systémové rovině. „Je škoda, že s nadanými dětmi nic neděláme. Bohužel co se týče vzdělávací politiky a přístupu k jejich rozpoznávání, máme velké mezery. Tyto děti bychom měli vzhledem k jejich potenciálu mnohem více podporovat a zároveň o tom sbírat data, která nám umožní systémová opatření vyhodnocovat,“ uvedla pro Novinky.cz ekonomka a spoluautorka studie institutu IDEA Alena Bičáková.

Nadané děti mohou představovat jistou potíž i pro pedagogy, necítí-li se v běžné třídě dobře. Zohlednit jejich individuální pracovní tempo může být náročné. Ve světě se už ale hledají řešení. V USA se například rozšiřuje takzvaný Schoolwide Cluster Grouping Model (SCGM). Jde o inkluzivní vzdělávací model, který rozděluje žáky v celém ročníku podle jejich schopností a úrovně znalostí do běžných tříd s různou výkonnostní úrovní.

Jak vlastně rozpoznat nadané dítě?

Nadání dětí se může projevit v různých oblastech. Nejde jen o obecnou či specifickou intelektovou schopnost. Nadání se projevuje i kreativitou a uměleckými dovednostmi, produktivním myšlením, ale třeba také vůdcovskými schopnostmi. Americká Národní asociace pro nadané děti (NAGC) definuje nadané děti jako žáky, jež podávají výkon či mají schopnost podat výkon na vyšší úrovni ve srovnání s ostatními dětmi stejného věku.

V ČR existuje třeba diagnostický systém Invenio, což je nástroj vyvinutý na Masarykově univerzitě, který testuje nadané děti pomocí počítačové hry. Odhalit nadání svých potomků samozřejmě mohou i rodiče. Přístup k nadaným dětem by se měl ale změnit na systémové rovině. Ve školství se každopádně uvažuje i o dalších novinkách. Změnit by se mohla doba začátku vyučování, přičemž to by mohlo být celkově kratší na úkor přestávek.