Pracovní právo potvrzuje, že je možné bez odstupného propustit zaměstnance, který během nemocenské odjede na dovolenou

Zaměstnanec dostane virózu, doktor ho pošle na neschopenku. On už má ale zaplacenou dovolenou a jelikož mu není tak špatně, nakonec na ni odjede. Někdo z kolegů to přes sociální sítě zjistí a informace se dostane k šéfovi. Může vás ale zaměstnavatel za takové chování okamžitě vyhodit? Ve většině případů ne. Pojďme se podívat, co v této situaci říká zákon a co vlastně odjezdem na dovolenou riskujete. 

Co o situaci říká zákon? 

Základní pravidlo je vcelku jednoduché – pokud jste v pracovní neschopnosti, máte povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce, který stanoví ošetřující lékař. To mimo jiné zahrnuje povinnost zdržovat se v místě, které jste na neschopence uvedli, dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek a umožnit kontrolu v případě, že k vám dorazí. 

Právní opora těchto pravidel je zejména ve dvou zákonech. Tím prvním je § 301a zákoníku práce, který ukládá zaměstnanci povinnost dodržovat režim dočasně práce neschopného pojištěnce v prvních 14 kalendářních dnech. Druhý zákon pak představuje § 56 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který upravuje samotný obsah režimu, včetně možnosti změny místa pobytu. 

Klíčovou informací je rovněž to, že prvních 14 kalendářních dnů platí náhradu mzdy zaměstnavatel. V případě delší neschopnosti přechází platba nemocenských dávek pod Českou správu sociálního zabezpečení a zaměstnavatel už do situace formálně nemůže příliš zasahovat, protože režim se řídí primárně zákonem č. 187/2006 Sb.

Změnu místa pobytu v ČR zadává lékař přímo do systému eNeschopenka, pro odjezd do zahraničí je nutný předchozí souhlas OSSZ. , ...

Jaké karty má v rukávu zaměstnavatel? 

Když se prokáže, že zaměstnanec porušil režim pracovní neschopnosti v prvních 14 dnech nemocenské, zaměstnavatel má hned dvě možnosti, jak reagovat. Tou první, mírnější, je snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy. Váš šéf musí v takovém případě posoudit závažnost porušení a podle ní vás může připravit o část nebo celou náhradu mzdy.

Druhou, o poznání horší možností, je výpověď, kterou zaměstnavatel může dát za zvlášť hrubé porušení povinností. Je však třeba upozornit, že zaměstnavatel za tento prohřešek podle § 52 písm. h) zákoníku práce nemůže vyhodit tzv. na hodinu, ale pouze řádně, tedy s výpovědní dobou, která byla sjednána ve smlouvě. 

„Za zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance lze považovat například situaci, pokud by zaměstnanec v době, kdy se má zdržovat doma, vykonával práci „načerno“ nebo odjel na rekreaci atd.,“ uvádí ve svém komentáři pro portál Pohoda JUDr. Mojmír Vonka, Ph.D. 

Pokud byste porušili režim až ve druhé fázi neschopenky, sankci by vám namísto zaměstnavatele uložila ČSSZ. Ta se nejčastěji uchyluje ke krácení či úplnému odejmutí nemocenské dávky. 

Výpověď na hodinu dostat prakticky nemůžete 

Ačkoliv ani výpověď se sjednanou výpovědní dobou není nic příjemného a za pár dní u moře většině lidí nestojí, dobrou zprávou je alespoň to, že „na hodinu“ vás zaměstnavatel vyhodit prakticky nemůže. Okamžité zrušení pracovního poměru je totiž podle § 55 zákoníku práce vyhrazeno pro odsouzení pro úmyslný trestný čin nebo porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. 

Klíčové tedy je, že se musí jednat o povinnosti vztažené k vykonávané práci. Pokud jste ovšem na neschopence, logicky nevykonáváte žádnou práci. Jedinou praktickou výjimkou by mohla být situace, pokud by se u neschopenky prokázalo, že jste současně pracovali jinde, například pro konkurenční firmu. Ani tam by nebyl výsledek u soudu automatický, ale je velká pravděpodobnost, že by za takové pochybení bylo možné udělit výpověď na hodinu. 

Můžu neschopenku trávit na dovolené? 

Teoreticky existují i okolnosti, za kterých můžete na dovolenou (nebo přesněji na jinou adresu než tu uvedenou na neschopence) odjet zcela legálně. Zákon o nemocenském pojištění totiž umožňuje změnu místa pobytu. 

Pokud byste chtěli absolvovat pobyt v rámci ČR (např. odjet k rodičům na chatu), je třeba podat písemnou žádost lékaři, který posoudí váš zdravotní stav a to, zda je změna pobytu slučitelná s léčebným plánem. Lékař změnu adresy zadá přímo do elektronického systému eNeschopenka. ČSSZ i váš zaměstnavatel se o změně dozvědí automaticky.

Co se týče pobytu v zahraničí, je situace složitější, ale postup je v zásadě stejný. V tomto případě musíte sami podat písemnou žádost na příslušnou OSSZ, k níž ošetřující lékař připojí své odborné lékařské stanovisko. V případě astmatických potíží či ekzémů je určitá šance, že pobyty v zahraničí budou schváleny, pokud ale posíláte žádost s tím, že nechcete přijít o letenky, s největší pravděpodobností budete mít smůlu.