Poradna: Jak mít parkovací místo před domem jen pro sebe. Zákon to umožňuje, ale připravte se na poplatky i úřady

Ačkoliv si majitelé automobilů ve městech bohužel nemohou koupit “kus parkoviště”, mohou si ho alespoň pronajmout. Tato možnost má však spoustu pravidel, variant a rozhodně není zdarma. Co o vyhrazených parkovacích místech říká zákon a jak se vůbec k takovému místu dostat?

Parkování ve městech je pro místní obyvatele často náročné , ...

Co říká zákon o „vlastním“ místě?

Dnešní legislativa nerozlišuje právo na parkování podle toho, kde bydlíte, ale podle toho, co je dopravně a správně vyznačeno. Klíčovým předpisem je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ten v § 25 definuje vyhrazené parkování jako tzv. „zvláštní užívání pozemní komunikace“.

V praxi to znamená, že veřejný prostor (ulici) si od obce „pronajímáte“ pro své konkrétní účely na základě úředního rozhodnutí. Bez tohoto rozhodnutí a následného osazení svislého a vodorovného značení je jakékoli vyžadování místa právně neúčinné.

Jak funguje vyhrazené parkovací místo v praxi

Vyhrazené parkovací místo je úsek komunikace, kde je provoz omezen pro konkrétní vozidlo nebo subjekt. Podle zákona č. 361/2000 Sb. (o provozu na pozemních komunikacích) nesmí na takovém místě nikdo jiný zastavit ani stát.

Existuje hned několik typů vyhrazeného stání. Tím prvním jsou klasická místa pro osoby se zdravotním postižením (ZTP a ZTP/P). Toto místo si můžete u města “rezervovat” pouze na základě žádosti, ke které se dokládá platný průkaz ZTP (ZTP/P). Taková místa jsou zpravidla osvobozena od vysokých poplatků a na rozdíl od běžných parkovacích míst označených vozíčkem jsou tato vyhrazena právě jedné konkrétní osobě a vážou se na RZ vozu majitele ZTP průkazu.

Další variantou jsou místa pro rezidenty a firmy. Jde o možnost komerčního pronájmu parkovacího místa například před domem nebo sídlem firmy. Na podobné místo ale nevzniká automaticky nárok a obecní uřad musí nejprve schválit žádost. Užívání tohoto místa je dále spojeno s pravidelnými poplatky. 

Poslední variantou jsou pak takzvané rezidentní zóny, známé také jako “modré zóny”. Ty nejsou vyhrazeny pro jedno konkrétní auto, ale pro skupinu obyvatel s platnou parkovací kartou v dané oblasti.

"Rezervované" místo musí být řádně označeno příslušnou značkou , ...

Jak o místo požádat a co to obnáší

Žádost o „zvláštní užívání pozemní komunikace“ se podává na odbor dopravy příslušného obecního nebo městského úřadu. Dnes lze ve většině měst využít Portál občana nebo datovou schránku.

Co budete potřebovat?

• doklad totožnosti 

• osvědčení o registraci vozidla (dříve technický průkaz), musíte doložit vztah k autu (vlastnictví, leasing, služební vůz k soukromým účelům)

• situační nákres: mapku, kde přesně má místo být

• předběžný souhlas odboru dopravy příslušné městské části nebo oddělení Silničního správního úřadu Magistrátu hl. m. Prahy (u místních komunikací I. třídy); v souhlasu je třeba uvést rozsah a termín záboru

• vyplněnou žádost

Kolik to stojí?

Náklady se dělí na dvě složky:

1. Správní poplatek: Jednorázově (obvykle 1 000 Kč) za vyřízení žádosti.

2. Místní poplatek: Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Sazba se liší město od města. Například v exponovaných částech Brna může činit až 45 600 Kč ročně. K tomu je nutné připočítat náklady na výrobu a instalaci dopravních značek, které si žadatel obvykle hradí sám.

Pokud máte například dvě auta nebo se o místo chcete dělit se sousedem, i to většina obcí umožňuje. Na dodatkové tabulce však musí být uvedeny všechny SPZ, které mohou na daném místě parkovat. Podmínkou je, aby v jednu chvíli na tomto místě stálo pouze jedno z těchto aut.