Českým školákům se brzy může změnit doba začátku vyučování: Začínat v osm ráno jde prý proti zdravému rozumu i lidské psychice

Pozitivní efekt může mít už posun začátku školy jen o několik desítek minut. V Česku se sice o „odloženém startu“ vedou už roky diskuse, ale v realitě často snahy o změnu narážejí na omezení dopravy, pracovní rutiny rodičů nebo možné komplikace s protažením výuky do odpoledních hodin. V některých státech jako například ve Francii, Velké Británii nebo Itálii jsou však děti jsou na pozdější začátek vyučování už zvyklé.

Během první hodiny děti nefungují na 100 % 

Snahy o posun začátku školy se opírají o celou řadu výzkumů, z nichž vyplývá, že děti bývají během první hodiny nezřídka ještě ospalé a hůř udržují pozornost. Opravdový problém však může nastávat u dospívajících. Během puberty se totiž přirozeně mění cirkadiální rytmus, a tak se teenagerům posouvají jejich „vnitřní biologické hodiny“, které ovlivňují spánek a bdělost. Podle výzkumů pak mají tendenci usínat i vstávat později než menší děti i dospělí. Když musí už v 8 ráno sedět v lavici, jejich přirozené potřeby se pak dostávají do konfliktu se školním rozvrhem.

Teenageři chodí později spát a ve škole od 8 ráno pak trpí. , ...

Když se start školy posune, vede to podle studií nejčastěji k re­álnému prodloužení doby spánku. Například článek Systematický přehled experimentálních důkazů vydaný v srpnu 2016 v časopise Sleep Medicine Reviews přinesl následující výsledky: Posunutí začátku školy o 25 až 60 minut prodlou­žilo celkovou dobu spánku o 25 až 77 minut. Některé studie pak zaznamenaly pokles denní ospalosti nebo dokonce méně zaznamenaných příznaků deprese. 

Velká meta-analýza z roku 2019, která zahrnula 28 jednotlivých studií a více než 1,7 milionu stu­dentů, pak zjistila podobné výsledky. Kromě toho, že potvrdila spojení pozdějšího startu vyučování s delším spánkem, nižší ospalostí a méně častou negativní náladou, našla také spojení s celkově lepšími vývojovými výsledky. Tam lze počítat například zlepšení v oblasti fyzického i duševního zdraví, pohody nebo školního výkonu. Některé sledované benefity se přitom nejlépe projevily, když vyučování začínalo až mezi 8:30 až 8:59. 

Nedostatek spánku může zhoršit celodenní fungování 

Podle toho, jak se člověk v noci vyspí, se odvíjí celý zbytek dne. Spánková deprivace u dospívajících je spojená například s nižší pozorností, problémy s učením, ale i se změnami nálad nebo vyšším rizikem některých zdravotních komplikací. Patří sem i vyšší pravděpodobnost sportovních zranění, účastí na rvačkách a šikaněnebo vzniku nezdravého chování včetně kouření, užívání alkoholu i drog. Studie dokonce uvádějí zvýšené riziko dopravních nehod a také zvýšení depresivních projevů včetně sebevražedných myšlenek.

Z výzkumů současně vyplývá, že pokud se začátek školy posune, často dochází k celkovému zlep­šení školní docházky, klesá počet pozdních příchodů a děti během vyučování méně často usí­nají. 

Proč všechny školy nezačínají v 9:00?

Začátek vyučování přitom mohou podle platné legislativy ovlivnit sami ředitelé škol. Musí jen dodržet podmínku, že vyučování nesmí začít před 7:00 hodin. I když už i v Česku existují školy, které odložený start výuky zavedly, realita pozdějšího vstávání je mnohdy stále jednodušší na papíře než v praxi. 

Tam totiž většinou zasahuje do běžného denního řádu celé rodiny. Rodiče totiž potřebují dopravit děti do školy tak, aby zvládli sami dojet do svého zaměstnání, které jim málokdy začíná po deváté. Pozdější start vyučování by pak zároveň pravděpodobně znamenal protažení výuky do odpoledne, což může komplikovat nejen plány škol, ale také odpolední volnočasové aktivity samotných žáků a studentů. 

V neposlední řadě může být problémem i doprava. Jízdní řády se zvlášť na venkově často řídí právě časy, kdy nejčastěji začíná vyučování. Smysl by pak z tohoto hlediska dávala pouze celorepubliková změna, které by se dopravní řády musely přizpůsobit. Debatu o plošném posunu školy na 9:00 otevřel například v roce 2022 tehdejší ministr školství Vladimír Balaš. Navrhoval první hodinu úplně zrušit a současně tak snížit celkový počet hodin. Vyučování by se tak do odpoledne zbytečně neprodlužovalo. Žádný průlom se ale v tomto ohledu nakonec nekonal.

Téma pozdějšího začátku vyučování přitom nemusí zůstat jen předmětem odborných debat. S přibývajícími poznatky o významu spánku pro zdraví a školní výsledky dětí sílí argumenty pro to, aby školy své rozvrhy přehodnotily. Česká legislativa navíc ředitelům umožňuje začátek vyučování do určité míry upravit, takže případný posun nemusí nutně čekat na plošnou změnu zákona. Někteří čeští školáci se tak mohou s pozdějším začátkem vyučování setkat i bez celostátní reformy, vždy však záleží na rozhodnutí konkrétní školy a jejích možnostech.