Všechno je jinak: Nepříjemné překvapení pro OSVČ: Zálohy od ledna raketově stoupnou
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se podnikatelům a živnostníkům od nového roku opět navýší. Opět to bude více než tisícovka za měsíc, což se může citelně dotknout hlavně OSVČ s nižšími příjmy. Nová vláda chce zvýšení odvodů zbrzdit, ale už to nestihne. Ostatně se ještě ani oficiálně nezformovala.
Zatímco letos OSVČ měsíčně platily minimálně 3143 Kč na zdravotní a 4759 Kč na sociální pojištění, od ledna 2026 zaplatí částky ve výši 3306 a 5720 korun. Celkově si tedy každý měsíc připlatí o 1124 Kč více. Hlouběji do peněženky budou muset sáhnout i lidé, kteří platí paušální daň a spadají do takzvaného prvního pásma. Měsíční částka zahrnující daň a obě povinná pojištění vzroste o 1268 Kč na 9984 korun. Osob v druhém a třetím pásmu se změny nedotknou.
Proč takový skok
Osoby samostatně výdělečně činné jsou už zvyklé na to, že se minimální odvody na zdravotní a sociální pojištění každý rok zvyšují. Může za to rostoucí průměrná mzda, ze které se zálohy vypočítávají. V minulosti to však obvykle znamenalo jen pár stovek měsíčně navíc. Nyní je to už potřetí v řadě tisícovka.
Stejný skok totiž podnikatelé zaznamenali i na začátku letošního roku a předtím v lednu 2024. Od nového roku tedy budou odvádět o více než 3000 Kč více než před třemi lety.
O rapidní zvýšení minimálních záloh se zasadila vláda Petra Fialy, která v roce 2023 naplánovala postupné, ale radikální zvýšení vyměřovacího základu pro jejich výpočet. Původně se zálohy vypočítávaly z 25 % průměrné mzdy, v roce 2024 se odvodily od 30 %, letos od 35 % a v příštím roce by se měl vyměřovací základ zastavit na 40 % průměrné mzdy.
Nepopulární, ale logický zásah
Fialova vláda skokové navýšení odvodů vysvětlila nutností konsolidovat státní rozpočet a zároveň snahou zajistit podnikatelům lepší důchod. Zaměstnanci totiž odvádějí správě sociálního zabezpečení mnohem vyšší částky a ani o tom leckdy netuší, protože na bankovním účtě vidí čistou mzdu, nikoli hrubou. Jejich starobní důchod ve výsledku bývá mnohem vyšší, než jakého se dočkají živnostníci a podnikatelé.
Uvedeme si zjednodušené srovnání: Průměrný starobní důchod člověka, který byl celý život zaměstnaný, se dnes pohybuje okolo 20 tisíc Kč. Pokud jste ale v průběhu produktivního věku podnikali a platili jen minimální zálohy, dostanete minimální důchod, který letos činil směšných 5430 Kč.
Zvýšení důchodu, o kterém se nemluví
Možná si teď povzdychnete, že přes všechno drastické zvyšování záloh budete stejně na stará kolena od státu dostávat jen almužnu. Není to tak docela pravda – odstupující vládě se podařila další skoková změna, o které se ale moc nemluví. Možná proto, že je pozitivní a nejde se nad ní rozčilovat. Výše uvedený minimální výměr starobního důchodu totiž od příštího roku už nebude platit, ale zvýší se na 9800 korun. Je to pořád málo, ale rozdíl obrovský.
Na jedné straně se tedy rapidně zvýšily minimální zálohy, ale zároveň díky tomu mohla výrazně povyrůst i výše minimálního starobního důchodu.
Co s tím udělá nová vláda
Formující se vládní koalice ANO, SPD a Motoristů proti navýšení odvodů v roce 2026 protestuje. Podle kandidátky na post ministryně financí Aleny Schillerové by stačilo, kdyby se zálohy i nadále vypočítávaly jen ze 35 % průměrné mzdy. Poslanecký návrh na změnu příslušného zákona se ale do nového roku nestihne schválit. Jednak potřebuje vyjádření vlády, která zatím ještě neexistuje, a následně musí být projednán sněmovnou ve třech čteních.
Autoři návrhu s tímto zpožděním počítají, a tak v novele rovnou navrhli, že OSVČ budou moci zpětně požádat o vrácení peněz, které od ledna odvedou na zálohách navíc. Pokud tak neučiní, na pojistném jim vznikne přeplatek, který se zohlední při celoročním vyúčtování. Podle Schillerové by OSVČ v případě schválení novely ušetřily až 715 korun měsíčně. Jak se ale tato momentální úspora projeví na výši jejich budoucích důchodů, zatím není známo.


























































