Nejhorší čas na zalévání pokojových rostlin. V zimě může za plesnivění půdy a uhnívající kořeny
Pokud máte v domácnosti zeleň, kterou sice pravidelně zaléváte, ale divíte se, že se jí „nějak nedaří“, možná je načase zapátrat ve svých návycích. Dodávat jí vláhu totiž nestačí. Roli hraje také to, kdy tuto činnost provádíte. Nevhodně zvolené načasování zálivky pak rostlinám může opravdu uškodit.
Najednou pozorujete žluté listy a když se podíváte blíž, odhalíte třeba i zahnívající kořeny nebo plísní postiženou zeminu. Většinu lidí v té chvíli napadne, že rostliny pravděpodobně přelévají a začnou jim dávat méně vody.
Svým způsobem je to tak, protože na vině je opravdu přílišná vlhkost trvající po delší dobu. Změnit čas zalévání jako řešení takového problému ale napadne málokoho.
Nejhorší doba na zalévání pokojových rostlin
Jak vydatnou zálivku rostliny potřebují, ovlivňuje více faktorů. V různých ročních obdobích vyžadují jiné množství vody a svou roli hraje také vlhkost nebo okolní teplota a úroveň denního světla. Tím nejhorším, co pro ně tedy můžete udělat, je zalévat je večer nebo pozdě v noci, kdy je světla nejméně a teplota klesá na minimum.
V zimních dnech, kdy nastává úbytek světla a tepla už v odpoledních hodinách, je to ještě horší. V tomto období vegetativního klidu navíc rostliny obecně rostou pomaleji, takže se riziko přemokření zvyšuje. Lidé také na noc často ztlumí nebo rovnou vypnou topení, což představuje další faktor kromě světla, díky němuž se voda z květináčů méně odpařuje.
Většinu rostlin je lepší zalévat až ve chvíli, kdy už je substrát trochu sušší. Pokud totiž proschnout nestihl, mohou začít hnít kořeny a nespokojenost rostliny se projeví také celkovým povadnutím. A právě při pozdějším zalévání hrozí, že voda rostlině nepřijde k užitku a substrát zůstane zbytečně dlouho vlhký a studený, což tvoří ideální podmínky pro hnilobu a vznik plísní.
Typickým projevem nevhodného zalévání jsou listy zbarvené do žlutohněda.
, ...
Přemokřené kořeny na pokraji skonu
Problémem je, že si počínající hniloby u kořenů nemusíte vůbec všimnout, na povrchu totiž dlouho není nic vidět. Pokud ale varovné signály včas neodhalíte, pravděpodobně ztratíte rostlinu nadobro. Přemokření totiž bývá hlavní příčinou úhynu většiny pokojovek.
První známky toho, že vaše zeleň nezvládá vodu zpracovávat, jsou kromě změny barvy zejména spodních listů i stonky zbarvené do černa nebo zatuchlá kysele zapáchající půda. Rostlina také téměř neroste a má i přes vlhký substrát celkově unavený svěšený vzhled. Takovou rostlinu ještě můžete zachránit, ale je třeba odstranit uhnilé kořeny a okamžitě ji přesadit do nové suché zeminy.
Přílišná pravidelnost může být na škodu
Myslíte si, že pokud máte přesně stanovený den v týdnu na zalévání, děláte pro svou domácí zahrádku to nejlepší? Odpověď v podobě varovných příznaků chřadnutí může ukazovat, že to některým rostlinám nemusí svědčit.
Zvlášť pokud se jedny vyjímají na okenním parapetu a jiné jsou schované v tmavém koutě. Ty totiž potřebují méně frekventovanou zálivku, jinak hrozí přemokření. Jestli lpíte na pravidelnosti, je lepší zalévat vždy menší dávkou vody a průběžně kontrolovat, jak se květinám daří.
Kdy tedy zalévat?
Většina odborníků uvádí jako ideální dobu na zalévání rostlin ráno mezi pátou a devátou hodinou. Zeleň má pak totiž dostatek času vodu nasáknout nebo odpařit. Do té doby, než se večer ochladí, také stihnou listy i substrát bezpečně proschnout. Kolik zálivky jim pak dáte a jak často vždy záleží na potřebách konkrétního druhu.
Monstera adansonii patří mezi rostliny se střední mi nároky na vodu.
, ...
Sukulenty a kaktusy patří například mezi rostliny s nízkými nároky na vodu a zalévat je nemusíte skoro vůbec. Druhy s mnoha tenkými listy, jako je třeba Monstera adansonii a většina dalších pokojovek, patří mezi rostliny se středními nároky na vodu. Potřebují pravidelnou zálivku, ale neměly by zůstávat dlouhodobě vlhké.
Více vody pak většinou potřebují rostliny s tropickým nebo subtropickým původem a typicky velkými listy, ze kterých se vláha rychle odpařuje. Ty potřebují zalévat pravidelně, ale na přemokření kořenů reagují citlivě.
Test, který ukáže potřeby rostliny
Jestli rostlina potřebuje vláhu si můžete ověřit jednoduchým testem, kdy zaboříte prst do půdy až po první kloub (asi 2 až 3 centimetry pod povrch). Pokud ucítíte vlhkost, zkontrolujte zhruba po 2 dnech stav znovu. Když je půda suchá, je čas zalévat.
Pro hlubší květináče můžete použít dřevěnou špachtli. Nechte ji v hlíně zabořenou 10 minut. Když ji vyndáte suchou a čistou, můžete rostlině dodat vláhu. Pokud je vlhká a ušpiněná od hlíny, je vody zatím dostatek. Ačkoliv se tento způsob kontroly může zdát jako zbytečná ztráta času, zabrání až v 90 % případů přemokření.
