Nástup elektromobilů se neprojevuje, výroba elektřiny byla v Česku vloni nejnižší za více než 20 let
V Česku vloni významně poklesla výroba elektřiny, nezvýšily ji ani nové elektromobily nebo tepelná čerpadla. Významně ale rostla výroba z fotovoltaických elektráren. Hlavními zdroji ale dál zůstává uhlí a jádro.
Ani nastupující elektromobily, větší využívání tepelných čerpadel a nárůst počtu elektrických spotřebičů neměly výrazný vliv na růst spotřeby elektřiny v loňském roce. Výroba i spotřeba totiž v Česku stejně jako v celé Evropské unii klesla, a to velmi výrazným tempem. Velký vliv na to zřejmě má nižší výkonnost průmyslu.
„Jde především o důsledek nižší ekonomické aktivity a stagnující výkonnosti ekonomik států EU. Nesouvisí to s aplikací technických úsporných opatření. Spotřeba elektřiny klesá i přes očekávanou elektrifikaci vytápění, dopravy a průmyslu. Nižší spotřeba se pak nepřímo promítá do poklesu výroby elektřiny z uhlí,“ uvedl Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno, a dodal: „Největší pokles výroby z uhlí nastal v Německu o 22 % (33 TWh), Polsku o 18 % (22 TWh) a potom v Česku, kde došlo k poklesu o 11 % (4 TWh). K významnému snížení výroby elektřiny došlo také v Itálii, Belgii nebo Rumunsku.“
V Česku vloni všechny druhy elektráren vyrobily 72 TWh elektřiny, to je oproti roku 2022 pokles o 10 % a celkově tak nejnižší výroba od roku 2002.
Stejně jako v minulých letech se na výrobě elektřiny v Česku podílelo hlavně uhlí a jádro, které tvořily téměř 80 % energetického mixu (56 TWh). Díky investicím domácností, firem, ale i úřadů v návaznosti na vysoké ceny energie, ale vzrostla výroba z fotovoltaiky na 2,8 TWh (tedy o 18 %). Další obnovitelný zdroj, tedy vodní elektrárny pak do sítě dodaly 2,3 TWh elektřiny. Stejně jako v minulých letech ale nedošlo k žádným významným investicím v oblasti větrné energie, která tak vyrobila „jen“ 700 GWh. Nižší výroba potom kvůli vysokým cenám zemního plynu byla i z plynových elektráren, které vyrobily 3,3 TWh elektřiny.
„Aktualizovaný český návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) počítá v roce 2030 s výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách ve výší přibližně 3 TWh. Významným impulzem pro další rozvoj by měla být nová legislativa, která nyní podporuje vznik komunitní energetiky. Optimální potenciál pro instalaci větrných elektráren má přibližně sedm procent území České republiky a na nich 99 umístěných obcí, jež mohou z větru zajistit dalších až 1,5 TWh elektřiny,“ vysvětlil M. Hrubý.
Přestože v tuzemsku vloni vzrostl podíl fotovoltaiky na výrobě elektřiny a v letošním roce by mělo dojít k dalšímu významnému růstu tohoto zdroje, nelze podle odborníků z EGÚ Brno očekávat, že by byly splněny cíle ve výrobě z obnovitelných zdrojů energie stanovené pro rok 2030. V celé EU totiž fotovoltaika dosáhla na podíl 8 % ve výrobě elektřiny, tedy 196 TWh. Stanovený plán do roku 2030 ale počítá s energií ze slunce ve výši 600 TWh.
