Lidé mají pocit, že je televize poslouchá. Odborníci konečně jednoduše vysvětlili, jestli chytré spotřebiče sbírají data

Základní technické údaje bývají doplněny detailními informacemi o chování diváků, které jsou cenným zdrojem pro výrobce i reklamní společnosti. Porozumění tomu, jak celý systém funguje, je proto důležité pro každého, kdo chce mít nad svými daty kontrolu.

Jak chytré televize shromažďují a využívají data

Moderní Smart TV sbírají široké spektrum informací. Jsou to data jako historie sledování pořadů, délka jejich přehrávání či volba konkrétních kanálů. K tomu se doplňují i data z aplikací, připojených zařízení nebo technické parametry samotného televizoru. Tyto údaje se ukládají do databází výrobců a často se sdílejí s partnery, kteří je využívají k vytváření uživatelských profilů.

Zvláštní pozornost si zaslouží technologie automatického rozpoznávání obsahu (ACR). Ta analyzuje obraz i zvuk z televize a umožňuje zjistit, co divák sleduje – ať už je to klasické vysílání, film připojený přes USB nebo hru spuštěnou z konzole. Výrobci prezentují ACR jako prostředek ke zlepšení uživatelského zážitku a přesnějším doporučením. Ve skutečnosti je ale hlavním záměrem cílená reklama a monetizace dat.

Sdílení informací je rozsáhlé. Data mohou putovat k desítkám či stovkám třetích stran, od reklamních sítí po analytické společnosti. Někteří výrobci, například Samsung nebo TCL, deklarují spolupráci se svými největšími obchodními partnery, kteří na základě těchto údajů vytvářejí detailní profily chování uživatelů.

Příkladem toho, kdy však společnost sleduje data neoprávněně, je VIZIO. V roce 2025 byla společnost žalována v rámci hromadné žaloby za nelegální sledování uživatelů chytrých televizí. Obvinění stálo na tom, že VIZIO po dobu tří let tajně monitorovala, co uživatelé sledují na svých chytrých televizích – celkem šlo o přibližně 16 milionů zařízení. Kromě toho společnost tato data prodávala dalším firmám bez jejich výslovného souhlasu. Celý případ byl v červenci 2025 uzavřen finančním vyrovnáním ve výši 17 milionů dolarů.

Nové modely Samsung Vision AI dokážou sledovat i chování členů domácnosti a mazlíčků. , ...

Hlasové ovládání a rizika naslouchání

Dalším citlivým bodem je hlasové ovládání. Většina chytrých televizí má zabudované mikrofony přímo v zařízení nebo v dálkovém ovladači. Ty jsou schopny reagovat na povely typu „Hi Bixby“ či „Hi TV“. Aby mohly tyto příkazy zachytit, musí být mikrofon aktivní i v pohotovostním režimu.

Oficiálně výrobci uvádějí, že mikrofon se aktivuje až po vyslovení aktivační fráze. Bezpečnostní experti však upozorňují, že technicky je možné, aby zařízení snímalo zvuky i dříve.

Obava o sdílení dat přes hlasové ovládání není neopodstatněná – už v minulosti vyvolaly pozornost případy, kdy se ukázalo, že podmínky některých výrobců umožňovaly zpracování hlasových dat širším okruhem partnerů, než bylo zřejmé uživatelům.

Na trhu se objevují chytré ovladače, které umožňují detailněji řídit funkce televize i nastavení soukromí. , ...

Možnosti ochrany soukromí a doporučené kroky

Většina chytrých televizí dnes nabízí možnosti, jak ovlivnit rozsah sběru dat. O těchto volbách však velká část uživatelů neví. Obvykle jsou v hlubších úrovních nastavení pod záložkami jako „Soukromí“ nebo „Osobní údaje“.

Mezi základní kroky patří vypnutí personalizovaných reklam, zakázání ACR či omezení hlasového ovládání. Některé značky, například LG, umožňují oddělit souhlasy – uživatel tak může využívat základní funkce televize bez toho, aby musel odevzdat veškerá data. Důležité je i pravidelně kontrolovat nastavení po aktualizacích, protože ty mohou obnovit výchozí volby.

Další vrstvu ochrany poskytuje samotné technické zabezpečení. Doporučuje se vypnout funkce, které nejsou nezbytné, pravidelně aktualizovat software a v ideálním případě připojit televizi k oddělené síti. Tím se minimalizuje riziko případného hacknutí či zneužití dat.

Výrobci sice tvrdí, že data sbírají primárně za účelem zlepšení služeb, ale praxe ukazuje, že velkým faktorem je i obchodní využití. Odborníci proto zdůrazňují, aby si každý uživatel prošel nastavení své televize a vědomě rozhodl, jaké informace je ochoten sdílet.