Kvíz: Tato slova zmizela z našeho jazyka, ale vaše prababička by jim rozuměla. Tipněte si, co znamenají

Výrazy, které byly dříve naprosto běžné, už dávno upadly v zapomnění. Některá slova nahradily modernější či kratší varianty, jiná byla vytlačena synonymy. Důvodem však může být i to, že z našeho života zmizely určité předměty, povolání nebo činnosti, a tak přirozeně zanikla i slova, která je označovala.

Domácí práce kdysi vypadaly jinak

V dnešní době existuje spousta moderních spotřebičů, které nám domácí práce značně usnadňují. Nemusíme mýt nádobí ručně, stačí jej dát do myčky nádobí. K praní prádla zase skvěle poslouží pračka, k sušení sušička. Také zametání domu ztratilo na významu. Lidé vlastní vysavače, které dokážou zároveň i mopovat. Některé domácnosti pak doplňují robotické vysavače, které slibují úklid úplně bez práce. 

Naše prabababičky však musely fungovat zcela odlišně a domácí práce jim proto zabraly více času i úsilí. Tak například praní prádla bylo aktivitou, která se plánovala dlouho dopředu a zapojovala se do ní často celá rodina. Prádlo se nejprve namáčelo do velkých kádí, poté jej ženy ručně drhly na valše. Tvrdší skvrny se musely kartáčovat. Bílé prádlo se často vařilo v kotli, aby se důkladně zbavilo nečistot a dezinfikovalo. Ždímání samozřejmě také probíhalo ručně. Lidé museli prádlo kroutit a vymačkat, následně se věšelo na šňůry a nechalo se schnout ideálně na slunci. Pokud bylo nutné oděvy vyžehlit, musely ženy sáhnout po těžkých litinových žehličkách, které se buď nahřívaly na plotně, nebo se do nich dávaly žhavé uhlíky. 

Prádlo se pralo na valše , ...

Prababičky vařily s důrazem na sezónní suroviny

Způsob vaření je další oblastí, která postupem času prošla výraznou obměnou. Pokud v dnešní době dostanete chuť na čerstvé jahody nebo borůvky, není nic jednoduššího než se vypravit do nejbližšího supermarketu. V minulosti ale na takové vymoženosti mohly prababičky zapomenout.

Místo toho se v kuchyni dávalo přednost sezónním surovinám, které se snažily beze zbytku zpracovávat. Jídlo vycházelo z toho, co si lidé vypěstovali na poli nebo na zahradě. Běžné byly zejména obilniny, brambory, luštěniny, zelí, mléko nebo vejce. Cukr byl drahý, sladilo se proto spíše medem. 

Mezi typická jídla této doby se řadily nejrůznější kaše a polévky. V každé domácnosti také nechyběl čerstvý chléb, který je ostatně tradičním jídlem české kuchyně. Maso bylo spíše výjimečně a většinou pocházelo ze zabijačky, u které se sešla celá rodina. V zimě hrály důležitou roli zavařeniny, marmelády nebo kysané zelí. 

I v kuchyni přitom byly prababičky odkázány spíše na základní nástroje. O rychlovarných konvicích, horkovzdušných fritézách nebo mikrovlnných troubách si mohly nechat zdát. Používaly se litinové hrnce, kastroly a kotlíky, z pomůcek pak samozřejmě vařečky, nože nebo ruční struhadla. 

V létě se vyráběly zavařeniny , ...

Kvíz: Jaký je význam těchto slov?

1. Co znamenalo slovo “žemle”?

a) Houska

b) Košile

c) Mince

2. Co označovalo slovo “kvelb”?

a) Obchod

b) Pouzdro

c) Pokoj pro hosty

3. Co označovalo slovo “žok”?

a) Kbelík

b) Velký pytel

c) Nářadí k obrábění

4. Co znamená „drahný“?

a) Drahý

b) Dlouhý

c) Daleký

5. Co byste dnes řekli místo slova “anžto”?

a) Ačkoliv

b) Kvůli

c) Neboť

6. Jako co se označovala “lučba”?

a) Loučení

b) Lékárna

c) Chemie

7. Čemu se říkalo “škamna”?

a) Školní lavici

b) Starým kamnům

c) Truhle na lůžkoviny

8. Co byl “žejdlík”?

a) Stará objemová jednotka

b) Dřevěný botník

c) Druh hrnčířského nástroje

Správné odpovědi

1. a)

2. a) 

3. b)

4. b)

5. c) 

6. c) 

7. a) 

8. a)