Kvíz: Myslíte, že znáte českou kuchyni dokonale? Pokud zvládnete těchto 7 otázek, jste pravý gurmán

Na první pohled se může česká kuchyně zdát jednoduchá, ale jakmile dojde na jemné rozdíly mezi podobnými jídly, regionálními původy nebo výrazy používané jen v určitých částech republiky, ukáže se, jak náročné je ji skutečně dokonale znát.

Pokrmy, které vymizely z našich stolů

Zatímco některé recepty přetrvaly po generace, jiné se z kuchyní téměř vytratily. Například pučálka, naklíčený a opražený hrách, bývala oblíbeným zimním pokrmem, stejně jako pražmo, což jsou opražené klasy mladého obilí, často pšenice. Dalším příkladem je muzika, směs sušeného ovoce vařená s hřebíčkem a skořicí, tradičně podávaná na Štědrý večer v některých krajích místo dnešního kompotu.

Vedle drobných pokrmů se z našich stolů postupně vytrácejí i některá dříve běžná hlavní jídla. Například kyselo, tradiční polévka z žitného kvásku s houbami a bramborem, bývalo základní součástí jídelníčku v horských oblastech, zejména v Krkonoších. V mnoha krajích se rovněž vaříval černý kuba, postní jídlo z krup, česneku a hub, které se dnes připravuje téměř výhradně o Vánocích.

Mezi pozapomenuté se dá zařadit i hubník, pečený slaný nákyp z hub, vajec a pečiva, který byl dříve oblíbený zejména v Podkrkonoší. A zmínit lze také šoulet – židovský pokrm z krup a luštěnin, který se ve východních Čechách stal součástí tradiční kuchyně, ale dnes je spíše raritou.

Tyto pokrmy nejsou ztraceny kvůli nedostupnosti surovin, ale kvůli změně chutí, stravovacích návyků a úpadku ústního předávání receptů. Návrat k těmto jídlům dnes hledají především milovníci folkloru, regionálních kuchyní nebo zážitkové gastronomie.

Tradiční štědrovečerní večeře se přes generace výrazně změnila. , ...

Překvapivá fakta o české kuchyni

Česká kuchyně je mnohovrstevná a často podceňovaná. Přesto v sobě skrývá řadu překvapení, jak v historickém vývoji, tak v dochovaných zvyklostech.

Oběd býval nejlehčím jídlem dne. V předindustriální době jedli lidé nejsytější jídlo brzy ráno – často polévku s chlebem nebo hustou kaši. Oběd byl rychlý, aby nepřerušoval práci. Až večer přicházela vydatnější jídla, typicky zbylé maso nebo hutné luštěninové pokrmy.

Polévky byly základní složkou jídelníčku, nejen předkrm. Zatímco dnes jsou polévky vnímané jako doplněk hlavního jídla, v minulosti byly samostatným a výživným pokrmem, např. bramboračka, česnečka, zelňačka nebo kyselica obsahovaly vše potřebné a s kouskem chleba sloužily jako plnohodnotný oběd.

Tradiční dezerty byly téměř vždy bez cukru. Před masovým rozšířením cukru se sladilo hlavně medem, sušeným ovocem nebo ovocnými povidly. Zákusky v dnešním smyslu byly výsadou městských cukráren a šlechtických kuchyní, zatímco venkov sázel na jednoduché buchty plněné tím, co bylo po ruce.

Česká kuchyně byla velmi rostlinná. I když si ji dnes spojujeme s masem, většina jídel našich předků byla vegetariánská, nejen z chudoby, ale i kvůli půstům předepsaným církví. Luštěniny, brambory, zelí, špenát nebo kroupy tvořily každodenní základ.

Ještě na počátku 20. století se v mnoha regionech vařilo podle dostupnosti surovin. , ...

Kvíz: Otestujte své znalosti české kuchyně

Myslíte si, že zvládnete odpovědět správně na otázky, které prověří vaši gurmánskou paměť?

1. Co je „čačarunda“?

a) Zelná směs se škvarky z jižní Moravy.

b) Slaný koláč s tvarohem z Podkrkonoší.

c) Sladká omáčka z rozinek a vína.

d) Druh valašského sýra.

2. Který kraj je tradičně spojený s valašskými frgály?

a) Královéhradecký.

b) Zlínský.

c) Pardubický.

d) Jihočeský.

3. Jaký je hlavní rozdíl mezi „buchtičkami se šodó“ a „dukátovými buchtičkami“?

a) Použitá mouka.

b) Typ omáčky.

c) Tvar a způsob servírování.

d) Jsou to dva názvy pro totéž jídlo.

4. Jaké jídlo se tradičně jedlo na Štědrý den v českých domácnostech ještě před nástupem smaženého kapra?

a) Pečená husa.

b) Čočková kaše.

c) Houbový kuba.

d) Bramborák s uzeným.

5. Co je hlavní surovinou pro přípravu pučálky?

a) Naklíčený hrách.

b) Pražená čočka.

c) Sušené švestky.

d) Krupice.

6. Co jsou to šlejšky?

a) Máslový koláček z Hané.

b) Smažený kořenový salát.

c) Malé šišky z bramborového nebo kynutého těsta.

d) Zelný salát s kmínem a křenem.

7. Které tvrzení o svíčkové je pravdivé?

a) Vždy se připravuje z pravé svíčkové.

b) Maso se nikdy nemarinuje.

c) Nejčastěji se dělá z falešné svíčkové nebo zadního.

d) Podává se pouze s houskovým knedlíkem.

Správné odpovědi:

1. a)

2. b)

3. c)

4. c)

5. a)

6. c)

7. c)