Češi podceňují vlákninu. Přidejte tuto levnou potravinu do snídaně a za měsíc ucítíte rozdíl jako po drahém detoxu

Většina obyvatel České republiky má alespoň základní povědomí o tom, proč je důležité přijímat dostatečné množství vitaminů, minerálů nebo bílkovin (proteinů). Na jednu důležitou složku stravy se však (nejen) v Česku velice často zapomíná. Řeč je o vláknině, jejíž pravidelný příjem je mimořádně důležitý. Proč by se ve vašem jídelníčku měl nacházet dostatečný podíl vlákniny a ve kterých potravinách je možné ji objevit ve významném množství?

Pokud chcete zvýšit příjem vlákniny, stačí do snídaně přidat tyto suroviny

Zvýšit podíl vlákniny ve stravě není nikterak složité. Stačí přijímat potraviny, které ji obsahují vysoké množství. Těch přitom existuje celá řada a mnohdy nejsou ani nijak drahé. 

Velmi populární jsou v posledních letech ovesné vločky. V nich se nacházejí tzv. beta-glukany, které jsou jedním z druhů rozpustné vlákniny. Ve 100 gramech ovesných vloček najdete přibližně 7,5 až 10,5 gramů vlákniny. Jelikož doporučený denní příjem této složky stravy činí pro dospělého člověka 25 až 35 gramů, pro jeho splnění by bylo nutné sníst zhruba 250 gramů ovesných vloček. Je však třeba mít na paměti, že je vhodné konzumovat vlákninu z více zdrojů. 

Tip, jak ovesné vločky přidat do jídelníčku: Ovesné vločky si můžete přidat do jogurtu, případně z nich udělat kaši. 

Ovesné vločky jsou skvělou snídaní. , ...

Ovesné vločky můžete doplnit například lněnými semínky. Ta jsou považována za jeden z nejvýznamnějších zdrojů vlákniny, neboť jí obsahují cca 25 až 29 gramů na 100 gramů. 

Tip, jak lněná semínka přidat do jídelníčku: Lněná semínka je možné přidat například do smoothie či do jogurtu. Rovněž je lze zalít vroucí vodou a tu následně popíjet jako čaj. 

Z lněných semínek lze udělat výluh. , ...

Mezi další potraviny, které obsahují velké množství vlákniny, patří: ořechy, chia semínka, psyllium, zelenina nebo ovoce.

Co je vláknina zač a proč je důležitá?

Vláknina je typem sacharidů, na který je možné narazit výhradně v rostlinné stravě. Tvoří totiž buněčné stěny rostlin – v živočišných potravinách žádnou vlákninu zpravidla nenajdete, protože živočišné buňky takové buněčné stěny nemají.

Tělo vlákninu nedokáže přirozeně vstřebat ani strávit, což nicméně rozhodně neznamená, že by nebyla důležitá. Naopak: má hned několik důležitých funkcí, a to především ve střevech. 

Typy vlákniny

Existují dva základní typy vlákniny, z nichž každý má trochu jinou funkci:

• Rozpustná vláknina: Tento typ vlákniny na sebe dokáže vázat vodu i řadu jiných tekutin. Společně s nimi vytváří gelovitou hmotu. Ze zdravotního hlediska je velice důležitá mimo jiné z toho důvodu, že zpomaluje vstřebávání cukrů, čímž zmírňuje výkyvy hladiny glukózy v krvi. Díky tomu působí preventivně proti rozvoji inzulinové rezistence nebo cukrovky 2. typu. Kromě toho navíc snižuje hladinu „špatného“ LDL cholesterolu. To znamená, že má pozitivní vliv rovněž na funkci kardiovaskulárního systému, tedy srdce a cév. Za zmínku pak stojí i sytící funkce rozpustné vlákniny: Jak bylo již zmíněno, při kombinaci s vodou se z rozpustné vlákniny vytváří gel. Tento gel zpomaluje vyprazdňování žaludku, čímž se prodlužuje pocit sytosti. Rozpustnou vlákninu lze najít například v luštěninách, ovoci (například jablka nebo citrusy) nebo zelenině (například salát, brokolice či řapíkatý celer). 
• Nerozpustná vláknina: Oproti tomu nerozpustná vláknina přidává objem konzumovanému jídlu ihned. Díky tomu se okamžitě fyzicky zvětšuje obsah žaludku a střev, což signalizuje mozku, že je člověk plný. Tělo má po konzumaci nerozpustné vlákniny pocit, že je nasycené, ačkoliv tato složka stravy nemá žádné kalorie. Nerozpustnou vlákninu je možné najít například v celozrnném pečivu, ořeších, semínkách nebo slupkách ovoce či zeleniny. 

Zajímavost o rozpustné vláknině: Lidské trávicí ústrojí nedokáže vlákninu vstřebat. Z toho důvodu se říká, že z ní není možné přijmout žádné kalorie, což o té nerozpustné skutečně platí. U rozpustné vlákniny je nicméně třeba zmínit malý, avšak velice důležitý detail: část tohoto typu vlákniny může být v těle fermentována prospěšnými střevními bakteriemi. Během tohoto procesu vznikají tzv. mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Ty už lidské tělo dokáže využít jako zdroj energie. Je však pravda, že energie získaná z rozpustné vlákniny je minimální.