Novela zrušila střídavou péči o děti: Věří, že rozumní rodiče jsou přece schopni se domluvit

Mnoho sporů v rámci rodinného práva spočívalo v tom, že zatímco jeden z rodičů požadoval výlučnou péči, druhý chtěl střídavou. Jedna strana obvykle argumentovala potřebou jednoho stabilního zázemí, druhá oponovala nutností přítomnosti obou rodičů v životě dítěte. Novela občanského zákoníku (zákon č. 268/2025 Sb.), která nabyla účinnosti od 1. ledna 2026, však celý systém dělení péče na typy ruší. 

Co konkrétně zmizelo z právního slovníku? 

Do 31. prosince 2025 platilo, že soud v rozhodnutí o péči po rozvodu vybíral ze tří forem péče. Tou první byla tzv. výlučná péče, kdy se o dítě stará jen jeden z rodičů, ale druhý má právo ho pravidelně vídat. Druhou možností byla střídavá péče a třetí tzv. společná péče, která udává, že oba rodiče mají dítě v péči společně. 

Podle veřejně dostupných statistik se v Česku nejvíce uplatňuje výlučná péče, která tvoří přes 70 % případů. Střídavou péči pak uplatňovalo zhruba 20 % rozvedených párů. Podle nového znění občanského zákoníku je toto dělení ale pryč. Místo něj soud rozhoduje mezi dvěma variantami: 

1. Rodiče se dohodli – v takovém případě soud určí, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by stanovoval konkrétní rozsah. 

2. Rodiče se nedohodli – tehdy soud určí rozsah péče každého z rodičů. Konkrétně uvede, kolik dnů a v jakém režimu se budou rodiče o dítě starat. 

V praxi se víceméně nic nemění, ale termín „střídavá péče“ se již oficiálně nebude používat. , ...

Co to ale znamená v praxi?

Nemusíte se bát, novela jako taková neruší samotný fakt, že dítě může být jeden týden u táty a druhý u mámy. Ruší jen termín, kterým se tato praxe označuje. „Modely jako střídání, týden u mámy a týden u táty z praxe nezmizí, pouze se přestanou formálně označovat jako střídavá péče. Soud zkrátka rozhodne, že dítě tráví část času s jedním rodičem a část s druhým,“ říká k situaci advokát JUDr. Ondřej Preuss pro web Dostupný advokát. 

Novela sází na spolupráci rodičů

Novela nad rámec úpravy klíčových pojmů rovněž sází na model dohody rodičů, kterou preferuje před soudním rozhodováním. Pokud se rodiče dokáží dohodnout, soud nemusí vůbec definovat rozsah péče. Dítě tak zůstane v péči obou rodičů a bude na nich, jak si režim nastaví. 

Kromě toho došlo i ke změnám v soudních poplatcích. Zatímco sporné rozvody se mohou prodražit, ty dohodnuté budou naopak pro zúčastněné strany levnější. Celý systém se zároveň zjednodušuje – zatímco do konce roku 2025 se rozvod a péče o děti řešily v rámci dvou samostatných řízení, nově obě záležitosti probíhají v rámci jednoho procesu. Rodiče podávají jediný návrh a soud naráz dokáže rozhodnout o všem. 

Novela dále upravuje institut nepřímého styku, který definuje, že rodiče mají právo na kontakt telefonem, videohovorem nebo třeba e-mailem. Klíčovou myšlenkou tedy zůstává, že když se rodiče dokáží domluvit, systém jim vyjde maximálně vstříc. 

Co se stane, když domluva selže?

Zákonodárci si uvědomují, že ne všechny rozvody proběhnou domluvou. Pokud se tedy rodiče domluvit nedokáží, přijdou jasné a poměrně přísné sankce. Za porušení soudního rozhodnutí o styku nově hrozí minimální pokuta ve výši 5 000 Kč. A pokud jeden z rodičů opakovaně a úmyslně brání kontaktu s druhým, může soud přistoupit ke změně a svěřit dítě do péče druhého rodiče. 

Pokud se rodiče zvládnou domluvit, nový systém jim vyjde maximálně vstříc. , ...

Co dalšího novela přinesla? 

Změny se netýkají jen názvosloví a péče. Kromě výše uvedených změn například došlo k zákazu tělesného trestání dětí. V novele občanského zákoníku je nově ukotvena výslovná povinnost rodičů pečovat o dítě bez tělesného trestání a jiných ponižujících opatření. Došlo také k výraznému omezení trestnosti neplacení výživného. Trestní postih se nově uplatňuje primárně v případech, kdy je dítě neplacením přímo ohroženo nouzí, protože samotné vězení dlužníky k placení nedonutí.