Drzost ve službách nezná mezí. Bez spropitného jste pro obsluhu vzduch, stěžují si hosté
Že k účtu za fantastickou večeři v restauraci s vynikající obsluhou náleží i štědré dýško, bere většina Čechů jako samozřejmost. Dnes ale platební terminály s tlačítky požadujícími dýško najdete všude, často dokonce i v řetězcích rychlého občerstvení, které jsou zcela bez obsluhy. A řada zákazníků si všímá, že odmítnutí dýška zásadně ovlivní chování obsluhy.
Placení v restauracích prošlo za posledních deset let výraznou obměnou. Češi byli odjakživa zvyklí dostat účet, zaokrouhlit částku nahoru a spokojeně zaplatit. Dnes číšník automaticky předává platební terminál s obrazovkou, na které svítí přednastavené velikosti dýška – obvykle 5, 10, 15 a 20 %. Pro mnoho lidí je tahle novinka velmi nepříjemná a tak spropitné dávají, i když to původně nezamýšleli.
Jak dnes terminály reálně fungují?
Předvolené obrazovky s výší spropitného na terminálech nejsou žádné české specifikum. Odborníci se shodují, že pocházejí z americké praxe, kde je dýško kulturně i mzdově naprosto nezbytné. Do Evropy je v posledních letech přinesly společnosti jako je SumUp nebo Comgate. Stejnou funkci dnes už mají i terminály od klasických bank – KB SmartPay nebo ČSOB.
Princip je pro provozovatele lákavý – než klient stiskne potvrzení platby, musí buď vybrat výši spropitného, nebo explicitně zvolit, že žádné dýško dávat nechce. Odmítnutí je ale pro řadu lidí psychologicky nepříjemné, a tak raději nějaké to dýško dají. I když to zní jako banalita, ve skutečnosti se podle dostupných statistik restaurace dostávají z původního 5% dýška někam k 8–10 %, což je v celkových denních tržbách slušný balík peněz navíc.
Je spropitné povinné? Právně jednoznačně ne
Část Čechů si stěžuje, že chování obsluhy se výrazně změnilo poté, co nedali žádné spropitné.
„Obsluha byla do chvíle placení velmi příjemná. Jakmile jsme na terminálu zvolili možnost bez spropitného, úsměvy zmizely a rozloučení už nepřišlo,“ popisuje svou zkušenost zákazník v internetové recenzi.
„Nevadí mi dát dýško za skvělou obsluhu, ale vadí mi, když mám pocit, že jsem za odmítnutí potrestaný. V některých podnicích je ta změna chování opravdu znát,“ napsala další uživatelka na sociálních sítích.
Ať už se na vás obsluha tváří jakkoliv, právní stav je jasný. Spropitné v Česku není zákonná povinnost a je považováno za dobrovolný dar, který host dává obsluze jako projev spokojenosti. Nic na tom nemění ani terminál s předvolenými procenty, protože jako zákazník musíte vždy mít možnost aktivně zvolit variantu bez spropitného. Jinak by se jednalo o klamavou obchodní praktiku, za kterou by provozovateli restaurace hrozila tučná pokuta.
Ze zákona o daních z příjmu se spropitné rovněž musí danit, protože je to pro podnikatele příjem související s podnikáním. Spropitné přijaté podnikatelem podléhá zdanění podle jeho daňového režimu. U společností vstupuje do základu daně z příjmů právnických osob, u podnikajících fyzických osob do základu daně z příjmů fyzických osob.
Rovněž se hodí poznamenat, že v mnoha zemích Evropy je servisní poplatek už zahrnutý v ceně. Při cestách do Itálie, Francie nebo Španělska, je důležité důkladně číst jídelní lístek, na kterém obvykle bývá napsáno, že dýško už je zahrnuto v ceně. Část turistů to totiž zcela ignoruje a poté dávají ze zvyku další dýško, přestože už ho zaplatili v ceně.
Jaké dýško se očekává?
V jednotlivých službách je velikost dýška do značné míry různorodá. V restauracích se standardně udává jako ideální 10 % z celkové útraty, přičemž u výjimečného servisu a skvělého jídla samozřejmě můžete dát i více. Při nákupu kávy v kavárnách se obvykle na procenta nehraje, ale je běžné zaokrouhlit útratu nahoru tak, aby dýško představovalo třeba 10 Kč.
Naopak v případě taxikářů se dýška nad rámec placené částky neočekávají, tím spíš, pokud jezdíte přes aplikace jako je Bolt nebo Uber. Stejně tak je tomu i v případě řemeslníků, hodinových manželů či instalatérů. Tam dýško můžete dát v případě, že řeší nějakou urgentní havárii nebo udělali něco nad rámec běžné práce, ale neočekává se to.
Jak si při dávání spropitného zachovat klid?
Přestože někdy může člověk cítit určitý tlak na dávání spropitného, je důležité zachovat klidnou hlavu. Při placení u platebního terminálu nespěchejte, v klidu si projděte nabízené možnosti a vyberte dýško podle toho, jak vám jídlo chutnalo. Není žádná ostuda nevybrat žádnou z přednastavených možností a zvolit vlastní částku, případně se rozhodnout nedat žádné dýško.
Statistiky rovněž ukazují, že lidé dávají nižší dýška v situacích, kdy platí hotovostí, takže pokud chcete mít nad svými financemi lepší kontrolu, možná to pro vás bude snazší v případě, že budete mít po ruce hotovost.
Je samozřejmě fér přiznat, že plat obsluhujícího personálu je v Česku výrazně pod průměrem a dýška mohou tvořit značnou část příjmu. Spropitné ale dává smysl ve chvíli, kdy jako host odcházíte z restaurace spokojeni – pokud tomu tak není, pro dávání dýška neexistuje pádný důvod.





Sledovat v Google Zprávách

















































