Meteorologové přehodnocují vývoj zimy. Výhled na únor a březen rozmetal jejich předpovědi jako domeček z karet
Počasí v Česku v posledních dnech připomíná spíš arktickou pustinu než mírnou středoevropskou zimu, na jakou jsme si za poslední roky zvykli. Ještě nedávno to přitom vypadalo, že nás čeká další sezóna plná bláta, deště a teplot kolem nuly. Jenže realita se vydala úplně jiným směrem.
Mrazivý vzduch ze severu změnil situaci během několika málo dní a meteorologové dnes otevřeně mluví o tom, že původní výhledy na únor a březen už jednoduše neplatí. Modely, které naznačovaly brzký nástup jara, se začaly rozpadat pod tlakem studeného proudění a proměnlivé atmosféry.
Aktuální týden pod taktovkou arktického mrazu
Současný týden patří k nejchladnějším epizodám posledních let. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu proudí nad Česko velmi studený vzduch od severu až severovýchodu a ranní teploty padají hluboko pod bod mrazu. V mrazových kotlinách a horských oblastech se rtuť teploměru dostává až k −20 °C. Mrazy se ale nevyhýbají ani nížinám, kde se noční minima pohybují okolo −10 až −12 °C.
Typickým znakem tohoto týdne jsou takzvané ledové dny, kdy se teplota ani během odpoledne nedostane nad nulu. Obloha bývá často jasná nebo jen lehce zatažená, což podporuje další ochlazování během noci. Právě kombinace mrazu a jasného nebe vytváří ideální podmínky pro vznik zmrazků a ledovky. Řidiči by tak i v dalších dnech měli dbát na bezpečnost na cestách.
Přehodnocené předpovědi: Co meteorologové dříve očekávali a jak je mění
Ještě na podzim a na začátku zimy dlouhodobé prognózy vypadaly úplně jinak. ČHMÚ i zahraniční modely pracovaly s variantou spíše průměrné nebo dokonce mírně nadprůměrně teplé zimy. V únoru a březnu mělo přijít více oblev, méně výrazné mrazy, očekáván byl pozvolný přechod k jarním teplotám.
Současné aktualizace však ukazují, že vývoj je mnohem méně stabilní, než se původně předpokládalo. Studené vpády se střídají s krátkými náznaky oteplení a dlouhodobé modely mají problém zachytit přesné načasování těchto změn. Právě proto meteorologové své výhledy opakovaně upravují.
Nejistota panuje hlavně u února a března. Některé modely sice připouštějí výraznější oteplení ve druhé polovině února, kdy by se denní teploty mohly dostat nad 5 °C, výjimečně i k 10 °C, jiné ale zároveň varují před návratem chladnějších epizod. Dlouhodobá předpověď na konec zimy je tak stále velmi nejistá, nicméně velké lednové mrazy a sníh přírodě v jarních měsících velmi pomohou.
Sníh a mráz po celém území
Za sněhem letos nemusíme jen do hor. V nejbližších dnech se občasné sněžení očekává i v nižších polohách. V některých oblastech se sníh drží už od silvestra, kdy i v nížinách napadlo nejméně pět až deset centimetrů sněhu. Díky výrazně nízkým teplotám v noci i přes den po dlouhé době zamrzají v nižších polohách i rybníky a další vodní plochy. Pohled do současné krajiny tak s sebou nese i notnou dávku nostalgie.
Noční mrazy navíc neustoupí ani v dalších dnech. Naopak se budou držet stále u −10 °C a více. K postupnému a mírnému oteplení dojde až v týdnu od 19. ledna, kdy se denní teploty v nižších polohách opět vyhoupnou nad bod mrazu. Začátek února by měl být dle meteorologů teplotně průměrný. Jak se bude počasí vyvíjet dál nám však přesněji meteorologové řeknou až v dalších týdnech.























































