Téměř každý druhý mladý očekává v dospělosti finanční pomoc od rodičů. Výjimkou nejsou ani statisícové částky

Peníze umí někdy vyvolat nepříjemné okamžiky, zvlášť když se jedná o rodinu. Na druhou stranu z řady výzkumů vyplývá, že lidé si v rodině stále umějí finančně vypomoci. Rovnou 78 % Čechů se vyslovilo, že větší částku by svým příbuzným bylo ochotno půjčit. Konkrétně se pak jedná nejčastěji o půjčky rodičů dospělým dětem, a to na bydlení či nečekané výdaje.

Finanční rezerva

I když se zástupci mladších generací stále častěji vyslovují, že z peněz rodičů žít nechtějí, data ukazují něco jiného. Téměř polovina mladých Čechů a Češek využívá finanční pomoc od rodiny a téměř každý druhý má po ruce rezervu pouze na měsíc. „Na první pohled se zdá, že finanční gramotnost roste – mladí mají průměrně naspořeno na dva měsíce výdajů. Jenže pod povrchem se skrývá znepokojivý fakt. Téměř polovina, přesně 48 %, má rezervu jen na měsíc nebo méně, u nízkopříjmových mladých je to dokonce až 70 %,“ komentuje data analytik finančních produktů Dušan Šídlo.

U mladších ročníků se přitom ukazuje, že stále do jisté míry spoléhají na peníze od rodičů. A 56 % z nich je skutečně stále dostává i po dosažení dospělosti. Výzkum z listopadu 2025 ukázal, že ve věkové skupině od 18 do 21 let přiznává příjem peněz od rodičů až 79 % respondentů. I starší potomci se však bez půjčky od rodiny neobejdou, velmi často půjčené peníze putují na zajištění vlastního bydlení. „Třetina budoucích žadatelů o hypotéku předpokládá spolufinancování s partnerem nebo rodiči, případně půjčku od rodiny. Data zároveň ukazují, že roste význam mezigeneračního převedení majetku. Podíl lidí, kteří získali vlastní bydlení dědictvím, se během dvou let zvýšil z 11 na 16 %,“ říká ekonom Jaromír Šindel.

Na co půjčka nejčastěji míří

Už z předchozích řádků je jasné, že mladí lidé nejčastěji využívají půjčené peníze od rodičů na bydlení. V průzkumu to přiznalo rovnou 23 % dotázaných. Výše částky, kterou si od rodinných příslušníků půjčují, dosahuje v průměru 300 000 Kč. „Druhým nejčastějším účelem půjček v rodině jsou nečekané výdaje. A to obvykle bývá nějaká nepříjemnost, v průměru nejvíce za 60 000 Kč,“ prozrazuje finanční ředitelka jedné z pojišťoven Lucie Urválková.

Nejčastěji si dospělé děti půjčují od rodičů na vlastní bydlení. , ...

Zajímavé je rovněž porovnání se sousedním Slovenskem. V Česku totiž půjčuje peníze svým dětem až 44 % rodičů, zatímco na Slovensku je to jen 32 %. U východních sousedů je větším zvykem půjčka mezi sourozenci, činí to tak 47 % dotázaných Slováků. Čeští sourozenci si mezi sebou půjčují z 38 %.

Jak rodinnou půjčku právně ošetřit

Řada lidí v situaci, kdy půjčuje rodinným příslušníkům, příliš neřeší další aspekty, jakými je například písemná smlouva. Vyplývá to i z průzkumů – velmi shovívaví jsou právě rodiče dospělých dětí, půjčku často vnímají jako pomoc dětem nastartovat dospělý život. Naopak tři čtvrtiny lidí si při myšlence na půjčku příbuzných přeje, aby se jim peníze vrátily.

Ukazuje se také, že většina rodinných půjček se nakonec vyrovná, často je to však spojeno s problémy a nepříjemnými situacemi. Abyste se tomu vyvarovali, doporučují odborníci držet se několika základních kroků:

1. Ústní dohoda nestačí. Je sice platná, ale jakmile dojde ke sporu, je její skutečné znění téměř neprokazatelné. Bez písemné dohody těžko dokážete, kolik jste dětem půjčili a kdy se peníze měly vrátit.
2. Vždy nechte sepsat smlouvu o zápůjčce. Měla by obsahovat informace o tom, kdo komu půjčuje, kolik, kdy se částka má vrátit a jak dotyčný bude půjčku splácet. Důležitý je také podpis obou stran.
3. Jakmile půjčujete v rodině větší obnos, zvažte zajištění splacení půjčky. Může jít například o zástavu, ručení nebo směnku. Dává vám to větší jistotu, že o peníze nepřijdete, když se finanční situace u člověka, kterému jste peníze půjčili, nečekaně zhorší.