Mikroby se vyvíjejí, aby pojídaly plastový odpad, zjistila studie

  
Lenka Nováková
14. 12. 2021 ▪ 16:15

Vyřeší problém s plasty sama příroda? Vědci objevili desítky tisíc nových enzymů, které dokáží likvidovat plasty. Těch přitom celosvětově stále přibývá a s nimi i velké množství plastového odpadu, který končí na skládkách a v oceánech.

Mikroplasty na plážích
Mikroplasty na plážích
Foto: Sören Funk on Unsplash

Plastové obaly by se v posledních desetiletích daly označit za jeden z přelomových obalů. Dnes a denně se tak setkáváme s výrobky, které jsou z části nebo kompletně vyráběny z plastických hmot a usnadňují nám každodenní život. Velká oblíbenost plastických hmot spolu s malou mírou recyklace tohoto materiálu ale přispívá k hrubému znečišťování životního prostředí. Plasty, které postupně degradují a rozkládají se na takzvané mikroplasty navíc mohou být velkým problémem pro zvířata i člověka.

Plastový odpad se hromadí stále rychleji

Studií, které by prokazovaly vliv mikroplastů na životní prostředí a lidské zdraví dosud proběhlo obrovské množství, velmi často si ale odporují. Některé studie tak ukazují, že drobné částice plastů jsou pro tělo člověka neškodné a jsou bez problémů z těla vyloučeny. Jiné studie naopak prokazují negativní vlivy na zdraví, podle poslední studie pak mohou mít také vliv na účinnost antibiotik, která jsou jednou ze základních složek moderního zdravotnictví.

Jedna věc ale zůstává jistá, produkce platů celosvětově stále roste. Podle serveru Statista.com se tak jen mezi roky 2002 a 2019 zvýšilo množství globálně vyprodukovaných plastů o 168 milionů tun na 368 milionů tun. Ještě před 45 lety přitom byla celosvětová produkce jen 50 milionů tun plastu ročně.

Mimořádný úspěch plastu, který se dnes snaží nejen ekologická Evropa, ale i další kontinenty minimalizovat ve svých produktech, ale i třeba omezením prodejů plastových nákupních tašek si tak dále vybírá svou daň.

Podle nové studie publikované ve vědeckém časopise Microbial Ecology se ale příroda na vlnu plastického znečištění adaptuje mnohem rychleji než by se mohlo na první pohled zdát. Vědci díky naskenování více jak 200 milionů genů nalezených ve vzorcích DNA našly 30 tisíc různých enzymů, které mohou pomoci s degradací 10 různých druhů plastů. Příroda tak ukazuje, že si dokáže poradit i s plasty, které tu s námi jsou z jejího pohledu celkem krátkou dobu.

Prvního „plastožrouta“ objevili vědci už před pěti lety

Enzymy, které příroda uzpůsobuje k pojídání plastového odpadu by tak podle vědců mohly být při správném použití vhodné i pro rychlé rozložení a recyklaci plastů ze strany člověka. Díky tomu, že enzymy umí rozložit plast na jeho základní stavební blok, bylo by možné ze starých plastů vyrábět nové a tím zabránit dalšímu využívání zdrojů na výrobu plastů. Nový výzkum tak nyní poskytuje mnoho nových enzymů, které by měly být detailněji prozkoumány, tak aby mohly v budoucnu být průmyslově využity.

Mikroby, které jsou schopny požírat plasty jsou přitom známé už několik let. První z nich objevili vědci na skládce odpadu v Japonsku už před pěti lety. Vědcům se při následném zkoumání a úpravě enzymů rozkládajících plast podařilo vytvořit enzym, který je v této činnosti ještě účinnější. Vědci očekávají, že vývoj v této oblasti do budoucna ještě akceleruje a svět tak bude moci účinněji reagovat na plastické znečištění.




Štítky: Odpad Plast Znečištění Mikrobiologie
Zdroj: RED