Lesní požáry, které v minulém roce zasáhly velkou část světa byly podle výroční zprávy evropského výzkumného střediska EFFIS určeného pro sledování informací o lesních požárech v Evropě nejhorší v nedávné historii. V Evropě tak podle výzkumníků shořelo více jak 400 tisíc hektarů přírodních ploch přičemž došlo k zásahu i velkého množství chráněných ploch.
Za tři měsíce shořelo více ploch než je průměr, ještě před „sezónou požárů“
V Evropské unii v minulém roce shořelo do března, tedy ještě před vypuknutím hlavní „sezóny“ lesních požárů více lesní plochy než je roční průměr za posledních dvanáct let. Právě to ukazuje na každoročně se zhoršující situaci, kterou podporují globální změny klimatu.
Evropa se ale může pochlubit přeci jen jedním pozitivem, v rámci lepších
příprav a rychlé reakce na požáry byly v minulém roce škody
způsobené na majetku ale i lidských životech mnohem nižší než
dříve. V důsledku lesních požárů totiž v rámci Evropy došlo jen ke
třem ztrátám na lidských životech.
Nejvyšší počet požárů v minulém roce uvádělo v rámci Evropské unie
Španělsko, Portugalsko ale i Polsko. Největší škody na
chráněných územích poté zaznamenalo Rumunsko, kde bylo podle
zprávy EFFIS spáleno 73 444 ha plochy. Celkem bylo v EU v rámci
chráněných oblastí Natura 2000 spáleno
159 585 hektarů, tedy téměř polovina všech spálených ploch v EU. Tato
území jsou přitom velmi důležitá pro biologickou rozmanitost
přírody.
Austrálie musela v minulém roce vyhlásit nouzový stav
V minulém roce nejspíše nejhorší lesní požáry zasáhly velkou část území Austrálie. Právě ta byla nakonec nucena v listopadu minulého roku vyhlásit kvůli nekontrolovatelnému hoření nouzový stav. Média tak byla tou dobou zaplavena i obrovským množstvím škod nejen na lesích ale i jejich obyvatelích. V důsledku požárů zahynulo i velké množství koal, které jsou jedním ze symbolů fatálních škod způsobených lesními požáry v Austrálii.
Podle výroční zprávy výzkumného střediska EU se dá v dalších
obdobích očekávat i zhoršování těchto požárů na které má velký
vliv globální změna klimatu. Právě zhoršování situace se letos už
projevilo na dalších lesních požárech, které zasáhly hlavně část
Spojených států amerických.
Černého Petra si letos „vytáhla“ Kalifornie
Nejhůře zasaženým státem se tak v letošním roce v USA opět stala Kalifornie, kde došlo díky stále se rozšiřujícímu ohni k mnoha problémům a to ať už pro zvířata tak i obyvatele, kteří kvůli velmi znečištěnému ovzduší pracovali z domova a raději neopouštěly své domovy. Široké okolí totiž díky své oranžové barvě ovzduší připomínalo spíše scénu z katastrofického filmu.Oranžová tma v Kalifornii v důsledku požárůDriving across the Golden Gate Bridge at 9:20 IN THE MORNING. pic.twitter.com/nyiY0vWxf5
— Liz Kreutz (@ABCLiz) September 9, 2020
Kalifornie se letos se zuřícím živlem dostala do médií mnohokrát i díky
kolabujícím energetickým sítím. Kvůli velkým vedrům
totiž stále více obyvatel využívá klimatizačních jednotek pro ochlazení
svých domů ale i kanceláří, právě tím vzniká energetická špička,
kterou dodavatel energie nebyl schopen pokrýt a síť tak zažila
nejhorší nouzový stav za posledních čtrnáct let.
Pomyslného Černého Petra si tak v letošním roce rozhodně vytáhla
Kalifornie, ve které byla situace nejhorší. Vědci navíc očekávají, že
podmínky pro vznik požárů v Kalifornii ale i dalších okolních
amerických státech se spolu s rostoucími teplotami vzduch a velkým suchům
budou v příštích letech ještě prohlubovat.
