Stále rychlejší změna klimatu ale i používání insekticidů, herbicidů nebo vysoká míra světelného znečištění a nekvalitního využívání půdy stojí za rychlejším vymíráním hmyzu. Podle entomologů tak Země každým rokem ztratí 1 % až 2 % hmyzu. Ten je přitom nejen pro lidstvo velmi důležitý pro mnoho činností včetně opylování.

Problémem je chemie i myšlení lidí

Problémem pro hmyz tak není jen chemie používaná k hubení hmyzu, který může být devastující pro zemědělské plodiny či světelný smog, ve kterém hmyz ztrácí svou orientaci ale i myšlení člověka.

Pro velké množství lidí je totiž hmyz nenáviděný a otravný a to i přes to, že pro člověka má právě hmyz velké množství výhod a je vlastně základem naší přírody. Bez hmyzu jako je například včela medonosná bychom například mohli ze svého jídelníčku vyřadit obrovské množství potravin, které by ani neplodily – příkladem tak může být jablko, které by bez včel téměř nerostlo protože právě včela je jejich hlavním opylovačem.

A právě včela, která je pro člověka nesmírně důležitá je v posledních letech ve smrtící spirále zániku. Díky většímu používání chemie, změně přirozeného prostředí a dalším vlivům je včela napadána mnoha nemocemi jako je například její hlavní nepřítel – kleštík včelí. Změna klimatu ale i zemědělství také včelám snižuje množství přirozené pastvy, která je pro ni důležitá. Tu nahrazují často jednodruhové obrovské lány řepky, sóji a dalších plodin.

Vědci objevili zatím pouze čtvrtinu ze všech druhů hmyzu

Vědci dosud prozatím objevili a identifikovali 1 milion druhů hmyzu na celé planetě, podle odhadů ale ještě několik dalších milionů čeká na objevení jelikož je hmyz velmi rozsáhlou skupinou živočichů.

Podle entomologů také lidé za poslední roky utratili vysoké miliardy dolarů na hledání nových způsobů zabíjení hmyzu, to teď ale nese své následky. Ve výsledku by tak v budoucnu tyto miliardy budou potřeba naopak pro hledání způsobů jak hmyzí říši zachovat.