Stále rychlejší změna klimatu ale i používání insekticidů, herbicidů nebo vysoká míra světelného znečištění a nekvalitního využívání půdy stojí za rychlejším vymíráním hmyzu. Podle entomologů tak Země každým rokem ztratí 1 % až 2 % hmyzu. Ten je přitom nejen pro lidstvo velmi důležitý pro mnoho činností včetně opylování.
Problémem pro hmyz tak není jen chemie používaná k hubení hmyzu, který může být devastující pro zemědělské plodiny či světelný smog, ve kterém hmyz ztrácí svou orientaci ale i myšlení člověka.
Pro velké množství lidí je totiž hmyz nenáviděný a otravný a to i přes to, že pro člověka má právě hmyz velké množství výhod a je vlastně základem naší přírody. Bez hmyzu jako je například včela medonosná bychom například mohli ze svého jídelníčku vyřadit obrovské množství potravin, které by ani neplodily – příkladem tak může být jablko, které by bez včel téměř nerostlo protože právě včela je jejich hlavním opylovačem.
A právě včela, která je pro člověka nesmírně důležitá je v posledních letech ve smrtící spirále zániku. Díky většímu používání chemie, změně přirozeného prostředí a dalším vlivům je včela napadána mnoha nemocemi jako je například její hlavní nepřítel – kleštík včelí. Změna klimatu ale i zemědělství také včelám snižuje množství přirozené pastvy, která je pro ni důležitá. Tu nahrazují často jednodruhové obrovské lány řepky, sóji a dalších plodin.
Vědci dosud prozatím objevili a identifikovali 1 milion druhů hmyzu na celé planetě, podle odhadů ale ještě několik dalších milionů čeká na objevení jelikož je hmyz velmi rozsáhlou skupinou živočichů.
Podle entomologů také lidé za poslední roky utratili vysoké miliardy dolarů na hledání nových způsobů zabíjení hmyzu, to teď ale nese své následky. Ve výsledku by tak v budoucnu tyto miliardy budou potřeba naopak pro hledání způsobů jak hmyzí říši zachovat.
Pandemie koronaviru COVID-19 má silné dopady i v místech, kde to nebylo příliš očekáváno jako je třeba svoz odpadů. Kvůli tomu, že mnoho obyvatel mění způsob jakým nakupují a přechází stále častěji na on-line formu...
Svět se dnes stále častěji zabývá otázkou uhlíkové neutrality, stejně tak se zabývá novými možnostmi pohonů nejen pro automobily, ale také pro letadla. Vědci z MIT proto přišli s novým hybridním elektrickým letadlem, které...
Klimatická změna sice do České republiky přináší stále větší klimatické extrémy jako je sucho nebo naopak prudké deště a další výkyvy počasí. To ovlivňuje přirozené prostředí mnoha rostlin i živočichů, kteří na...
Ministerstvo životního prostředí chystá na následující roky výraznější podporu jednoho z oblíbených prvků pro snižování lokálních dopadů změny klimatu – zelených střech. Ty se dočkaly podpory už v rámci programu Nová...
Elektromobilita je v mnoha zemích, kde došlo k podpoře prodeje elektromobilů z dotací stále silnější téma a to i z hlediska stability energetické sítě. Ty se totiž obávají, zda budou schopné vykrýt energetické špičky...
Ač se stále při snižování emisí v dopravě mluví spíše o osobních automobilech, výjimkou která může být při jejich snižování ještě důležitější ovšem nejsou ani nákladní vozy a autobusy. Výrobci nákladních...
Globální oteplování v letošním roce nám opět ukázalo, že tu s námi je a nebojí se projevit. To bylo velmi viditelné nejen na lesních požárech v Kalifornii, Amazonském pralese či na Sibiři. A právě poslední zmiňované...
Nedostatek potravin a vody v důsledku stále se stále se zvětšujícího sucha přinutí ještě do konce 21. století obrovské množství lidí k migraci na území, kde tyto problémy v takové míře nebudou. Mohlo by také dojít...
Podle zprávy Greenpeace mohou mít v Evropské unii na změnu klimatu už v současnosti mnohem větší vliv hospodářská zvířata a jejich chov oproti provozu osobních a dodávkových automobilů. Greenpeace k závěru došlo na základě...
Díky změně atomového zákona prostřednictvím novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, která vstoupila v lednu v platnost může...
