Změna v českých bankách: Začala platit nová pravidla, která ovlivní všechny klienty

Změny se týkají především úročení spořicích účtů a širšího využití tzv. otevřeného bankovnictví, které umožňuje sdílení dat s externími poskytovateli služeb. Výsledkem je prostředí, které přináší více možností, ale s tím i větší potřebu pozornosti a zodpovědnosti ze strany uživatele.

Nižší úroky na spořicích účtech

Česká národní banka snížila od konce roku 2023 svou základní dvoutýdenní repo sazbu z 7 % na přibližně 3,5 % v polovině roku 2025. Tato změna se promítla i do nabídky spořicích účtů. Mnoho bank výrazně snížilo své úroky. Aktuálně se běžně pohybují mezi 0,02 % až 4 % ročně.

Sazby kolem 4 % bývají dostupné pouze novým klientům nebo za přesně stanovených podmínek. Mezi ně patří například minimální počet plateb kartou za měsíc, pravidelné vklady, aktivní využívání dalších produktů banky nebo dodržení výše zůstatku v určitém rozmezí. Bez splnění těchto podmínek bývá úrok často jen symbolický.

Některé produkty mohou mít i specifické daňové režimy, například účty vedené slovenskými bankami podléhají odlišnému zdanění a vyžadují doložení daňového domicilu. Klienti by si proto měli pravidelně ověřovat, zda jejich spořicí účet splňuje všechny podmínky pro dosažení slíbeného zhodnocení. Úročení se totiž může měnit i během roku a u některých bank se bonusová složka připisuje jen za konkrétní období.

Úrokové sazby se u stejného produktu mohou měnit i několikrát do roka. , ...

Co je otevřené bankovnictví

Směrnice PSD2, která byla v Česku implementována v předchozích letech, nyní vstoupila do další fáze rozvoje. Jejím cílem je zvýšit transparentnost finančních služeb a umožnit klientům zpřístupnit své bankovní údaje dalším subjektům, třeba poradcům, srovnávačům, aplikacím pro správu rozpočtu nebo účetním systémům.

Klient si může sám zvolit, zda a jaká data chce sdílet. Přístup je možný pouze se souhlasem uživatele, a to na omezenou dobu. Banky jsou ze zákona povinny zajistit bezpečný a šifrovaný přenos dat, zároveň musí mít třetí strany potřebné licence a dohled nad zpracováním údajů.

Otevřené bankovnictví přináší praktické výhody, umožňuje například sledovat účty z více bank v jedné aplikaci, automaticky kategorizovat výdaje nebo zjednodušit přihlašování a platby. S tím ale roste i intenzita personalizovaných nabídek a reklamy. Firmy mohou podle transakční historie nabízet konkrétní úvěry, spoření, investiční nástroje nebo srovnání služeb. Někteří klienti to vítají, jiní mohou vnímat takovou cílenou nabídku jako narušení soukromí.

Většina bank umožňuje nastavení limitů, časového omezení a kontroly přístupů přímo v internetovém bankovnictví. , ...

Dopady na klienty

Kombinace klesajících úrokových sazeb a rostoucí digitalizace ovlivňuje způsob, jakým klienti přistupují ke spoření a správě financí. V praxi to znamená, že při výběru spořicího účtu musí klient zohlednit základní úrokovou sazbu, i podmínky, za kterých ji lze získat. I drobné změny v chování, jako je počet plateb kartou, mohou ovlivnit konečný výnos z úspor.

Zároveň je potřeba sledovat, kdo má přístup k bankovním datům a jak s nimi nakládá. Uživatel by měl pravidelně kontrolovat seznam schválených aplikací, sledovat aktivní přístupy a mít přehled o tom, jaké údaje poskytuje. Tyto informace bývají dostupné přímo v internetovém bankovnictví nebo mobilní aplikaci banky – většinou v sekci „Oprávnění třetích stran“ nebo „Open Banking“. Přístup lze kdykoliv zrušit, ale je důležité vědět, že každé povolení otevírá potenciální prostor pro další zpracování dat, byť v rámci zákonných mantinelů.

Banky se snaží reagovat na nové podmínky tvorbou komplexních produktů, které kombinují spoření, investování a správu rozpočtu. Klienti tak mají více možností, ale s nimi přichází vyšší nároky při rozhodování. Přehled a aktivní přístup ke správě financí jsou v roce 2025 důležitější než kdy dřív.