Nad Evropou se v pátek může objevit polární záře. K Zemi míří geomagnetická bouře

Co se v úterý stalo

Na Slunci došlo 6. října k erupci, tedy k náhlému uvolnění obrovského množství energie. Doprovázel ji výron koronální hmoty, při kterém se z vnější vrstvy Slunce utrhl oblak elektricky nabitých částic. Podle amerického Střediska pro předpověď kosmického počasí, které spadá pod úřad NOAA, by měl právě tento výron v pátek zasáhnout Zemi. Místo, odkud vyletěl, totiž v tu chvíli mířilo přímo k nám.

Oblak letí rychlostí přibližně dvou milionů kilometrů za hodinu, k Zemi tak doletí zhruba za tři dny. Po dopadu rozkmitá magnetické pole, které naši planetu obklopuje a chrání, a právě tomu se říká geomagnetická bouře. Podle NOAA může bouře v pátek dosáhnout prvního až druhého stupně z pěti, tedy slabé až středně silné intenzity.

Kdy oblak dorazí

Britská meteorologická služba Met Office odhadovala příchod oblaku na pátek kolem 6. hodiny ráno našeho času, s možnou odchylkou šest hodin oběma směry. Podle NOAA může nejsilnější fáze bouře připadnout až na dobu mezi 11. a 14. hodinou. Vrchol bouře tak nejspíš přijde za světla, kdy je polární záře neviditelná.

Šance na pozorování v Česku by byla vyšší, pokud by oblak dorazil dříve, už v noci na pátek, nebo pokud zvýšená aktivita vydrží do pátečního večera. Záležet bude ale i na skutečné síle bouře a na počasí. Předpověď se tak může ještě změnit oběma směry.

Jak nás bouře ovlivní

Lidem na Zemi bouře této síly neublíží. Mobilní sítě, internet ani dodávky elektřiny do domácností by vypadnout neměly. A problémy s přesností satelitní navigace přicházejí v úvahu až u silnějších bouří.

Na tuto bouři je citlivější hlavně technika ve vysokých zeměpisných šířkách, například v Kanadě nebo ve Skandinávii. Tam může bouře způsobit kolísání napětí v elektrických sítích a přimět operátory družic k úpravám jejich orientace a zhoršit krátkovlnné rádiové spojení. Tyto bouře přitom nejsou zase tak výjimečné, v průměru se vyskytují asi 33 dní v roce.

V Česku se při páteční síle žádné komplikace neočekávají. Elektrickou síť by u nás mohly zatížit až výrazně silnější bouře.

Ve střední Evropě mívá polární záře spíše červenou barvu a drží se nízko nad obzorem , ...

Uvidíme polární záři i v Česku?

Polární záře vzniká, když nabité částice, hlavně elektrony urychlené v magnetickém poli Země, narazí do horní atmosféry a rozzáří tamní plyny. Za běžných podmínek ji lze vidět hlavně za polárním kruhem, při silnějších bouřích se ale posouvá dál na jih. Jak silná bouře je, ukazuje takzvaný index Kp na stupnici od 0 do 9. Pro viditelnost nad Českem by podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu AV ČR měl Kp index dosáhnout alespoň hodnoty sedm až osm. NOAA ale předpovídá na pátek šest.

Polární záři nad Českem proto v pátek spíš neočekávejte. Pokud ovšem do večera aktuální hodnota Kp na webu SpaceWeatherLive vystoupá k sedmi, vyražte mimo město. Astronom Petr Horálek radí hledat místo s dokonale odkrytým severním obzorem a daleko od světel. Vhodné pro pozorování jsou například kopce nebo hory. U nás se záře obvykle ukazuje jako slabé červené světlo nízko nad obzorem, které lze zaměnit se září vzdáleného města. Často ji navíc lépe než oko zachytí mobil, a to i při nižších hodnotách. Zapněte noční režim a namiřte ho na sever.

Slunce ještě s činností neskončilo

NOAA očekává i další erupce ve stejné oblasti. Britský Met Office navíc připouští další zvýšení aktivity v noci ze soboty na neděli, kdy by Zemi mohl okrajově zasáhnout další výron ze 7. října. Bouře by ale měla být opět spíše slabá. Pozorovat na noční obloze ale můžete i něco jiného: od začátku října jsou aktivní Orionidy.