Práce z domova není zadarmo. Náklady na energie mohou jít za zaměstnavatelem

O home office se v posledních letech mluví jako o standardní součásti pracovního života. Mnoho zaměstnanců má tak možnost pracovat na dálku z domova a zaměstnavatelé jim navíc mohou přispívat na náklady spojené se zvýšenou spotřebou energií a dalších komodit během pracovního výkonu.

Kompenzace nákladů při práci na dálku

Zákoník práce specifikuje několik možných druhů kompenzací nákladů za výkon práce na home office. Jednou z variant je proplacení skutečných nákladů, které zaměstnanci během pracovní doby vzniknou. V takovém případě se obvykle částky k proplacení dokládají například vyúčtováním za energie.

Zaměstnavatel může pracovníkům kompenzovat náklady za výkon práce z domova , ...

Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem domluvit také na pokrytí nákladů za činnost vykonávanou z domova prostřednictvím nějaké paušální částky. Ta se proplácí vždy za každou započatou pracovní hodinu. Její výše se přitom stanovuje na základě statistik o spotřebě domácností upravené pro model práce na dálku, které pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad.

Pravdou ovšem je, že zaměstnavatel nemá zákonnou povinnost zmíněné náklady svým pracovníkům hradit. Děje se tak pouze na základě domluvy mezi ním a zaměstnancem. Pokud se tedy dohodou stanoví, že kompenzace zaměstnanci nepřísluší, nemusí zaměstnavatel žádné náklady spojené s home officem proplácet.

Kolik zaměstnavatel přispívá?

Do nákladů za výkon práce na home office se zahrnují poplatky za energie a některé služby. To znamená, že kompenzace má zaměstnanci pomoci například s úhradou výdajů na spotřebu elektřiny, plynu, topiva, vody nebo třeba poplatku za internet. Je však potřeba rozlišovat náklady, které zaměstnanec může ovlivnit, a spotřebu, jejíž výše závisí na jiných faktorech.

U nákladů, které neovlivňuje člověk, ale vnější prostředí, se bere v potaz rovnoměrná spotřeba během dne. Typicky se jedná například o výdaje za vytápění. V případě těchto nákladů se pak počítá s podílem na denní spotřebě ve výši jedné třetiny, tedy 8 hodin z 24 hodin. Tento podíl se dále zaokrouhluje směrem dolů na 0,3 – tedy 30 %.

V případě spotřeby komodit, které zaměstnanec naopak ovlivnit může, například elektřiny, vody a dalších, je nastaven koeficient 0,4 (tj. 40 %). Pro rok 2025 pak byla na základě dat Českého statistického úřadu tato sazba stanovena na částku 4,80 Kč. V roce 2026 by ale měla být snížena o jednu desetinu, tedy na částku 4,70 Kč za hodinu.

Náklady za práci na home office zahrnují zejména spotřebu energií , ...

Jak vyjednávat o proplacení nákladů?

Vyjednávání o úhradě nákladů při práci z domova bývá někdy problematické, protože zasahuje do finanční stránky obou dotčených stran. Zaměstnanec však nemusí mít obavy ozvat se, a to zejména pokud se může opřít o aktuální statistiky, které jasně stanovují, kolik práce z domova skutečně stojí.

Důležité je také předem promyslet, co přesně bude kompenzováno. Některé firmy vyplácejí pouze paušál podle úředních sazeb, jiné umožňují doložit i další výdaje, například zvýšené náklady na internet či opotřebení pracovního vybavení. Vždy je proto vhodné podrobně si projít interní předpisy nebo dodatky ke smlouvě, aby se předešlo pozdějším nedorozuměním.

Pokud zaměstnanci pracují z domova pravidelně, mohou i zdánlivě malé hodinové částky v součtu za měsíc či rok představovat výraznou úsporu. Přestože zaměstnavatel není povinen kompenzace poskytovat, mnoho firem začíná chápat, že férové podmínky pro práci na dálku jsou otázkou spokojenosti a loajality jejich lidí.