Větší obnos peněz od rodičů musíte nahlásit finančnímu úřadu. Za dar nad 5 milionů hrozí vysoká pokuta

Oznamovací povinnost pro tzv. osvobozené příjmy se týká každého daru, který překročí 5 milionů korun. Ze samotného daru se v případě darování v rámci přímé linie neplatí žádná daň. Stále však může vzniknout povinnost oznámit tento příjem finančnímu úřadu samostatným oznámením.Totéž však platí i v případě dárcovství nemovitostí ze zahraničí – například apartmánu v Chorvatsku či vily ve Španělsku. V extrémním případě může udělená pokuta dosáhnout až 15 % ze získaného daru.

Osvobození od daně a oznamovací povinnost nejsou totéž

Pro správné pochopení problému je nutné si uvědomit, že v Česku došlo k výrazným změnám v rámci daňových povinností. Před několika lety totiž existovala tzv. daň z bezúplatného příjmu, která byla dříve označována za “darovací daň”. Platila až do roku 2014, kdy se klasické dary začaly zahrnovat do systému daně z příjmů fyzických osob podle § 10 zákona o daních z příjmů. Až do současnosti proto platí, že pokud dar nepřevyšuje 36násobek průměrné mzdy, platí se z něj standardní 15% sazba daně. Jakmile tuto hranici přesáhne, daň vzroste na 23 %. 

Důležité je však dodat, že bez ohledu na výši jsou od danění zcela osvobozeny dary od příbuzných v přímé linii, manželů či manželek a také příbuzných ve vedlejší linii. Pokud však dar přesáhne hranici 5 milionů korun, vzniká oznamovací povinnost vůči finančnímu úřadu. A právě v této terminologii má mnoho lidí zmatek.

Co konkrétně je třeba oznamovat?

Klíčovou právní normou je § 38v odst. 1 zákona o daních z příjmů, který stanovuje: „Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost.“ Oz­namovat se proto musí veškeré finanční dary nad zmíněných pět milionů – bez ohledu na to, zda je obdarovaný dostane v hotovosti či bankovním převodem. Stejná  oznamovací povinnost platí i pro dary z dědictví, prodej cenných papírů při splnění časového testu a dokonce i prodej hodnotných movitých věcí, jako jsou umělecká díla či obrazy a cennosti nad 5 milionů korun. 

Naopak se podle § 38v odst. 3 ZDP nemusí oznamovat situace, kdy rodiče darují přímo samotnou nemovitost. V takovém případě má finanční úřad přímý přístup do Katastru nemovitostí a není třeba ho o přepisu dále informovat. Stejnou optikou není třeba oznamovat ani příjmy, o nichž může údaje zjistit finanční úřad z veřejných portálů jako je obchodní nebo insolvenční rejstřík.

Pokud poplatník opomene dar oznámit a učiní tak až na výzvu úřadu, pokuta může dosáhnout 10 až 15 % z celkové částky. , ...

Pokuty mohou dosahovat stovek tisíc korun

Oznamovací povinnost vzniká zpravidla v situacích, kdy rodiče fyzicky darují své úspory přesahující rozhodnou částku svému dítěti. Potomek sice nemusí odvést ani korunu na daních, ale má povinnost tento dar oznámit. Pokud to včas neudělá, hrozí mu pokuta. Konkrétní sankce stanovuje § 38w zákona o daních z příjmů s tím, že výše sankcí závisí na okolnostech. 

Nejmírnější porušení vzniká v případě, kdy poplatník sám zjistí, že měl podat oznámení a dodá ho po lhůtě, ale bez vyzvání finančním úřadem. V takovém případě je pokuta na úrovni 0,1 % z neoznámeného osvobozeného příjmu. Jakmile úřad vyzve poplatníka k podání oznámení jako první, pokuta se zvýší na 10 % z neoznámeného osvobozeného příjmu. A v případě, že neodpovíte ani po výzvě, vzniká nejpřísnější sankce, která činí 15 %. Pokud byste tak dostali od rodičů 10 milionů korun a odmítali podat samotné oznámení, nejvyšší vyměřená pokuta může dosáhnout 1,5 milionu. 

V případě, že se vás tato situace týká, měli byste vědět, že pro dary a osvobozené příjmy přijaté v roce 2026 máte čas do 1. dubna 2027 pro podání daňového přiznání. Jakmile se rozhodnete ho podat elektronicky, lhůta se prodlužuje až do začátku května. S přiznáním tedy není třeba pospíchat, ale zároveň není dobré na něj ani zapomenout, protože pokuty mohou být nepříjemně vysoké.