Kdo půjde spát před půlnocí, bude litovat. Nad Českem se příští týden odehraje fascinující nebeská podíváná
Halleyova kometa je pro lidstvo nejznámějším vesmírným objektem tohoto typu. Jejího návratu do vnitřní části Sluneční soustavy se ovšem na Zemi jen tak nedočkáme. Přesto nám brzy přinese fascinující nebeskou podívanou. Můžeme se totiž těšit na meteorický roj, který je s touto „vlasaticí“ nedílně spojen.
Vesmír přináší zajímavou podívanou vlastně každou noc, byť nám v jeho pozorování brání světelné znečištění. Brzy si ale budeme moci užít neobvyklou podívanou, která se opakuje jen jednou do roka. Na obloze si totiž užijeme takzvané Orionidy, což je meteorický roj spojený se slavnou Halleyovou kometou. Ta se sice do blízkosti Slunce vrací jednou za 75 až 76 let a naposledy tu byla v roce 1986, ale přesto o sobě dává obyvatelům Země každoročně vědět.
Fascinující podívaná nastane už příští týden
Orionidy jsou meteorický roj, který se nazývá podle souhvězdí Orionu, z jehož směru se světelné záblesky na obloze objevují (odborně se tomu říká radiant). Ve skutečnosti s ním však nemají nic společného. Jedná se totiž vlastně o trosky, které pocházejí z „ohonu“ slavné Halleyovy komety. Ta se sice do vnitřní části Sluneční soustavy vrátí až v roce 2061, ale na obloze můžeme pravidelně pozorovat světelný jev, jenž způsobuje „střet“ atmosféry Země s jejími pozůstatky. Stejný původ mimochodem mají i Eta Aquaridy, které lze pozorovat především v květnu.
Orionidy jsou každoročně aktivní zhruba mezi 2. říjnem a 7. listopadem. Vyvrcholí vždy přes noc z 21. na 22. října, kdy lze za ideálních pozorovacích podmínek spatřit kolem 10 až 20 meteorů za hodinu. Nabízejí přitom fascinující nebeskou podívanou, protože se jedná o jedny z nejrychlejších meteorů vůbec. Země se totiž s nimi sráží téměř čelně. Orionidy podle NASA letí rychlostí 66 kilometrů za sekundu, tedy jen o něco málo pomaleji než Leonidy, které jsou známy svou obrovskou rychlostí.
Bude pozorovatelům letos přát Měsíc?
„Průlet“ Orionidů má vyvrcholit kolem třetí hodiny ranní. Předtím bude zájemcům o tento jev znesnadňovat pozorování dorůstající Měsíc, který slabší meteory přezáří. Mezi Orionidy se na druhou stranu nacházejí i bolidy, tedy extrémně jasně svítivé meteory. Ideální období pro pozorování přesto nastane až v časných ranních hodinách, konkrétně v čase zhruba mezi 3:00 a 5:30. V Praze a okolí totiž Měsíc zapadá kolem 2:50 ráno a na východě republiky dokonce ještě o něco dříve.
Kde a jak Orionidy pozorovat?
Není třeba sledovat přímo Orion, „padající hvězdy“ budou viditelné po celé obloze. „Najděte si oblast daleko od města nebo pouličního osvětlení. Mějte připravený spacák, deku nebo židli. Lehněte si na záda s nohama obrácenými k jihovýchodu, pokud jste na severní polokouli, nebo na severovýchod, pokud jste na jižní polokouli. Podívejte se nahoru a zaujměte co největší část oblohy. Za méně než 30 minut ve tmě se vaše oči přizpůsobí a začnete vidět meteory. Buďte trpěliví – show potrvá až do svítání, takže máte spoustu času něco zahlédnout,“ radí NASA.
Nad Českem, potažmo celou střední Evropou už se dnes v podstatě nenachází přírodně tmavá obloha. Vydejte se tedy alespoň dál od města. K pozorování není potřeba dalekohled, ale Orionidy si lze i vyfotografovat. „Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy,“ uvádí web projektu Astrofyzikální proGResy z Opavy. Každopádně nepůjde o jediné zajímavé pozorování v průběhu října.
V okolí Země se ovšem nevyskytují jen přirozená tělesa, ale také tisíce tun vesmírného odpadu. Jeho úklid přitom podle vědců potrvá mnohem déle, než se původně čekalo.





Sledovat v Google Zprávách

















































