V Česku vznikla sladkost, nad kterou turistům zůstává rozum stát
Praví se, že jídlo spojuje lidi napříč různými kontinenty i kulturami. Mnoho států se může pyšnit specifickými jídly či potravinami.
Co se sladkostí týče, zde je výběr tradičních pokrmů, zákusků, pečiva či jiných druhů potravin v různých státech skutečně velice rozmanitý. Například pro Francii jsou typické makronky nebo různé druhy listového pečiva, pro Turecko turecký med, pro Švýcarsko kvalitní čokoláda, pro Spojené státy americké donuty a pro Belgii zase rozličné pralinky. Rovněž Česká republika má světu co nabídnout. Vznikla zde sladkost, na kterou turisté nedají dopustit a nezřídka ji kupují ve velkém.
Lázeňský poklad, který pochází z Česka a (nejen) zahraniční turisté jej zbožňují
Mezi nejoblíbenější sladkosti, které skutečně pocházejí z Česka, patří bezesporu lázeňské oplatky. Jejich historie sahá až do 18. století. První písemné zmínky o nich se objevily již v roce 1788, a to konkrétně v průvodci po Karlových Varech. Obyvatelé tohoto města (především ženy) je prý nabízeli lázeňským hostům k čaji.
Kdo přesně přišel s receptem na lázeňské oplatky, není s jistotou známo. Podle staré legendy to každopádně byl jistý šikovný kuchař z kláštera v Teplé, jehož jméno nikdo nezná.
Legenda praví, že nevěděl, jaký zákusek pro hosty udělat, a tak využil oplatečnici (historické kuchyňské nářadí, které se používá pro pečení tenkého, plochého těsta) a těsto z vody a mouky. Toto těsto následně vylepšil přidáním cukru a mléka a na závěr mezi hotové oplatky nasypal směs oříšků, cukru a skořice. Tím prý dal vzniknout tradici, která přetrvala po dobu několika stovek let.
Samotná komerční výroba oplatek byla nicméně zahájena až o několik desetiletí později. Oplatky se nejdříve začaly vyrábět v Mariánských Lázních, a to konkrétně v roce 1856. Později – v roce 1867 – vznikla oplatkárna rovněž v Karlových Varech. Na výrobu bedlivě dohlížela Barbora Bayerová.
Lázeňské oplatky si získaly i samotného císaře, poté byly oceněny zlatou medailí
Právě rodina Bayerových se zásadně zasloužila o proslavení lázeňských oplatků. V roce 1899 se jí podařilo získat přízeň samotného císaře, díky čemuž získala status císařského dvorního dodavatele. V roce 1900 pak dokonce získala zlatou medaili na světové výstavě v Paříži.
Právě tehdy se dostala do širšího povědomí nejen Čechů, ale i zahraničních turistů. Ti si lázeňské oplatky kupují při návštěvě České republiky i dnes, a to nezřídka ve velkém množství.
Zajímavosti o lázeňských oplatcích
Pokud patříte mezi milovníky lázeňských oplatků, rozhodně by vám neměly uniknout určité zajímavosti.
Rozhodně není na škodu vědět například to, že na lázeňských oplatkách si pochutnávali i velice známé osobnosti. Za zmínku stojí například ruský car Petr Veliký, Wolfgang Amadeus Mozart nebo proslulí básníci J. W. Goethe či F. Schiller.
V roce 2011 Evropská komise učinila rozhodnutí, že Karlovarské oplatky a trojhránky jsou tradiční výrobky spjaté výhradně s českým územím. Jedná se tedy oficiálně o českou sladkost.
Označení Karlovarské oplatky mohou nést jen výrobky obsahující karlovarskou vřídelní vodu.
Oplatkám z Libverdy se říká Libverdky.
Specifické lázeňské oplatky jsou k dostání i v Luhačovicích, v Priessnitzových léčebných lázních, Františkových Lázních nebo v Lázních Mšené. Tradiční oplatky z Poděbrad jsou k dostání v mnoha zvláštních příchutích.
Více se o lázeňských oplatcích můžete dozvědět v Městském muzeu Mariánské Lázně. Tam je jim věnována celá sekce.