Nejčastější chyba, kvůli které odchází sušičky do servisu. Filtr žmolků nestačí jen vysypat

Každý elektronický přístroj má svou dobu životnosti. A ty, které při svém provozu operují s vodou, ji často mívají dokonce kratší, protože bývají k poruchám náchylnější. Má­lokdy je však oprava snadná a hlavně levná. Komplikovanější případy je tedy téměř jednodušší rovnou vyměnit, než se je snažit dát opět dohromady. Přitom právě u sušiček na prádlo platí, že pokud se o ně budete starat v souladu s tím, co pravidelně vyžadují, můžete jejich životnost prodloužit až o několik let. 

Nejčastější zádrhel při používání suši­ček 

Opraváři narážejí na stále ty samé problémy, které mnohdy vznikají jen kvůli tomu, že domácnosti údržbu zanedbávají. Přitom většinou nezabere skoro žádný čas navíc. Pravděpodobně nejvíc poruch pak způ­sobuje filtr zachy­cující z oble­čení, které se už zdá být po vyprání čisté, navíc ještě žmolky, ale také chlupy nebo pyl – nejčastější alergeny. Zbytky vláken tento odpad zabarví došeda, takže z filtru pak vytahujeme známou šedavou hmotu. Většina lidí tento filtr sice čistí, ale ne dost důsledně. 

Filtr, kde se shromažďují žmolky a textilní vlákna najdete hned u vstupu do bubnu. , ...

Filtr žmolků je totiž třeba vyprázdnit po každém sušení prádla a ideálně ho ještě na závěr dočistit vlhkým hadříkem nebo přímo propláchnout vodou. Před umístěním zpět na místo ho ale nechte řádně vyschnout. Samotnou součástku najdete nejčastěji hned na kraji bubnu a vyčistit ji trvá opravdu jen několik sekun­d. 

Pokud tento důležitý krok přeskočíte, koledujete si o závadu. Filtr se totiž může ucpat, čímž se sníží průtok vzduchu a sušička může přestat fungovat. Volné proudění vzduchu je totiž pro rovnoměrné schnutí prádla klíčové. 

A nejen to: Dobře udržovaný filtr pomůže udržovat niž­ší energetickou spotřebu – v opačném případě, při zanesení filtru, zas mohou vystřelit energie vzhůru. Čistý filtr zlepšuje také požární bez­pečnost sušiček. Přírodní textilní vlákna jsou totiž vysoce hořlavá a po nahromadění se mohou v krajních pří­padech i vzní­tit. 

Využití nasbíraných textilních vláken 

Jelikož čím víc prádla se suší, tím víc tohoto „odpadu“ samoz­řejmě vzniká, mů­že se vám hodit i malý tip, jak s ním naložit. Nemusíte ho totiž vyhazovat, ale vyplatí se vám střádat si ho někde bokem (například ve velké uzavíra­telné nádobě v komoře) a použít ho, až se bude hodit. 

Využití najde například při o­tírání vlhkého či zašpiněného zah­radního náčiní ne­bo jako výplň do venkovních květináčů, která je může chránit proti plevelu nebo před chladem. Jako pomůcka na podpalování vám tento „odpad“ pomůže dokonce s rozděláváním ohně, protože jak už bylo zmíněno – vlákna ze sušičky velmi dobře hoří. 

„Odpad“ z filtru žmolků je vysoce hořlavý, takže ho můžete využít i na podpal. , ...

Co ještě u sušič­ky čistit? 

Kromě toho se vyplácí starat se i o další prvky, kterými váš přístroj disponuje: Na filtr čerpadla, který bývá umístěn v levé spodní části spotřebiče, vás většinou upozorní samotný přístroj varovnou hláškou. Tento filtr s molitanovou výplní je třeba čistit zhruba každých pět cyklů a stačí ho vyluxovat vysavačem – nebo v případě silného zanesení propláchnout vodou. Zpět by se ale vždy měl dávat úplně suchý. 

Nezapomeňte ani na nádržku na vodu, která shromažďuje u některých sušiček kondenzovanou­ tekutinu (po­kud sušička nemá napojení na odpad). Vylijte ji po každém sušení. 

A jak vlastně sušička pozná, že už je prádlo suché? Informují ji o tom senzory vlhkosti, které zjišťují aktuální vlhkost a dobu sušení pak podle ní přizpůsobují. Pokud jsou ale zanešené vodním kamenem, můžete prádlo vytahovat ještě vlhké. 

Proto je také nezapomeňte čistit ideálně suchým měkkým hadříkem. Přidat můžete maximálně trochu octa – známou účinnou zbraň na vodní kámen v domácnosti. U­místěny bývají při vstupu do bubnu těsně za filtrem žmolků.