Stát zpřísňuje dohled nad vytápěním. Kdo zanedbá povinnou kontrolu, riskuje pokutu až 200 tisíc korun

V České republice bylo při posledním sčítání v roce 2021 přes 2,3 milionu domů. Značnou část tohoto množství tvoří rodinné domy, ale stojí u nás i přes 200 tisíc bytových domů. Řady z nich se týká povinná kontrola vytápění, kterou předepisuje zákon. Její termín se přitom blíží, takže si je vhodné dobře pohlídat všechny náležitosti. Pokud totiž dojde k zanedbání povinnosti, stát může uložit pokutu až 200 tisíc korun. Nevědomost či lehkomyslnost se tedy hrubě nevyplatí.

Pozor! Termín se kvapem blíží

Zákon říká, že vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo správce jsou povinni zajistit kontrolu vytápění či kombinovaného systému vytápění a větrání budovy. Tuhle povinnost konkrétně specifikuje zákon č. 406/2000 Sb. a vyhláška č. 38/2022 Sb. Mnoho budov touto kontrolou doposud neprošlo a mnoho vlastníků, SVJ či správců o ní dokonce stále ani neví. Učinit ji je přitom nutné každých pět let. U nových instalací ale musí proběhnout do tří let, na což si je třeba dát dobrý pozor.

Termín kontroly se pomalu, ale jistě blíží. Provést ji lze totiž pouze během topné sezóny, která končí každoročně nejpozději 31. května. Ačkoli stále zbývají čtyři měsíce, ve skutečnosti budou na konci května specialisté přetížení. Proto je dobré objednat kontrolu co nejdřív. Jaký je její cíl? Podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je díky ní možné odhalit nedostatky, o kterých vlastníci mnohdy ani netuší. Navíc dostanou od odborníků doporučení pro zlepšení účinnosti systému vytápění.

Na zdroji tepla nezáleží, důležitý je výkon , ...

Koho se povinnost vlastně týká?

Povinná kontrola vytápění se týká všech budov s otopným systémem o výkonu 70 kilowattů (kW) a více. Tahle hranice se určuje jako součet jmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů tepla či přípojných výkonů odběrného místa soustavy zásobování tepelnou energií. Kontrola se zjednodušeně vztahuje především na větší objekty. Týkat se tak může komerčních budov, škol či zdravotnických zařízení, ale také bytových domů s cca 15 a více byty. Žádnou roli přitom nehraje zdroj tepla, tedy zda jím je kotel, tepelné čerpadlo, nebo dálkové vytápění.

Pozor! Nejde o revizi kotle ani energetický štítek, ale o další povinnost, kterou je nutné doložit při případné kontrole Státní energetické inspekce (SEI). Na některé budovy se ovšem tahle povinnost nevztahuje. Na jaké? Neprovádí se u objektů, pro jejichž řízení je instalován speciální automatizační a řídicí systém, stejně jako u objektů, na jejichž provoz se vztahuje smlouva o energetických službách. Výjimku navíc mají budovy „zvláštního určení“, tedy například zpravodajských služeb či armády.

Povinná kontrola se může týkat i bytových domů , ...

Kdo kontrolu provádí a jaká hrozí sankce?

Podle zákona provádí kontrolu v případě provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání energetický specialista, který je zapsán v seznamu MPO. Jak samotná kontrola probíhá? Specialista hodnotí technický stav soustavy, účinnost rozvodů, funkci regulace či potenciální energetické ztráty. Výsledkem je Zpráva o kontrole systému vytápění, jejímiž závěry se sice vlastníci nemusejí řídit, na druhou stranu jsou povinni ji předložit na vyžádání SEI.

Hrozí i šesticiferná pokuta! Jak uvádí samo Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém webu, za přestupek týkající se povinné kontroly vytápění je možné uložit finanční sankci ve výši až 200 tisíc korun. Rozhodně si je tedy dobré pohlídat, aby celý proces proběhl řádně a včas.