Meteorologové změnili předpověď ze dne na den. Polární vír má už za pár dní tvrdě zasáhnout Česko

První a druhý březnový týden by se měl nést v duchu příjemných teplot a většinou i slunečného jarního počasí. Druhé dva březnové týdny by ale měly přinést zásadní zlom.

Měsíční výhled počasí do 29. března

Podle meteorologů z Českého hydrometeorolo­gického ústavu bude v prvních dvou březnových týdnech převládat anticyklonální počasí. Převážně by mělo být slunečno, možný je výskyt ranních mlh. Ranní teploty by se přitom měly nejčastěji pohybovat kolem bodu mrazu, přes den vystoupají nejčastěji mezi 9 až 13 °C. V případě výskytu déletrvající mlhy může být výrazně chladněji. 

Nejchladnější týden by měl být třetí týden v březnu. Tehdy by průměrné denní teploty měly klesnout pod 10 °C. V posledním březnovém týdnu se ale budou vracet k hodnotám z první poloviny měsíce a v průměru by mohly dosahovat 12 °C. 

Co se týče srážek, těch se v první polovině března dočkáme spíše výjimečně. V menším množství by se mohly objevit až v druhé březnové dekádě. Celé období by mělo být podle meteorologů srážkově podprůměrné nebo slabě podprůměrné. V horských oblastech lze očekávat postupné tání sněhu a pravděpodobnost přírůstku nového sněhu na horách je velmi malá. 

Aktuálně vydaná měsíční prognóza tedy počítá spíše s průměrnými až nadprůměrnými teplotami. Je ale třeba dodat, že meteorologové v rámci ní nezohledňují možný dopad rozpadu polárního víru, o kterém se aktuálně diskutuje. Pokud by se prognózy naplnily, mohla by se předpověď počasí ještě výrazně změnit.  

Aktuálně panuje slunečné jarní počasí , ...

Průběh jara může změnit rozpad polárního víru

Modely aktuálně naznačují, že by na začátku března mohlo dojít k rozpadu polárního víru a zároveň k obratu proudění kolem něj. Právě tento jev by mohl výrazně ovlivnit vývoj počasí během jara a zvýšit pravděpodobnost, že se do Evropy dostane studený arktický vzduch. 

Polární vír si lze představit jako rozsáhlou oblast nízkého tlaku vzduchu v oblasti stratosféry, která pomáhá udržovat chlad nad polárními oblastmi. Během prvního březnového týdne by ale mělo dojít k výraznému stratosférickému oteplení, následkem čehož by se polární vír mohl rozpadnout na dvě části. 

Meteorologové se navíc shodují v tom, že by tentokrát mohlo dojít k takzvanému hlavnímu stratosférickému oteplení. Během něj se nerozpadá jen samotný vír, ale zároveň se obrací silné západní proudění kolem něj na východní. Takový vývoj má většinou ještě výraznější dopady na počasí. Pokud by se scénář naplnil, mohli bychom chladnější počasí pocítit právě ve střední Evropě. 

Na konci března by se mohlo výrazněji ochladit , ...

Prozatím není nic jisté

Meteorologové zdůrazňují, že počasí se neustále vyvíjí. Ani výrazný rozpad polárního víru automaticky neznamená, že arktický vzduch zasáhne právě střední Evropu, i když pravděpodobnost vývoje takového počasí roste. 

Zároveň je důležité zmínit, že účinky změn se obvykle projeví až s odstupem dvou až tří týdnů od rozpadu polárního víru. Proto je pravděpodobné, že by k případnému ochlazení došlo až spíše koncem března nebo dokonce začátkem dubna. Vzhledem k tomu by podmínky mohly odpovídat typickému aprílovému počasí, pro které je typické střídání různých teplot a často i návrat zimy. 

Aktuálně tedy nezbývá než sledovat vývoj ve stratosféře. Právě ten může mít zásadní vliv na následné počasí v celé střední Evropě. Meteorologové následně mohou předpovědi zpřesňovat a tento jev v nich dále zohledňovat.