Odborníci varují před novým trikem podvodníků. Vydávají se za zákaznickou podporu a snaží se lidem vybílit účet

Online světem se šíří další typ podvodu. Byť jde stále o phishing, tedy o snahu pomocí falešných zpráv přimět lidi k prozrazení citlivých údajů, nyní se objevuje jeho nová forma. Stačí, když na některé ze sociálních sítí napíšete negativní recenzi či popíšete problém s firmou či službou a podvodníci se vám pokusí vybílit účet. Jak celý podvod probíhá a na co si dát pozor, abyste také nenaletěli?

Tohle aktuálně zkouší kyberšmejdi

Podvodníci se nyní mimo jiné zaměřují na lidi, kteří si veřejně stěžují na sociálních sítích. Třeba na firmu či službu. Nespokojené zákazníky následně kontaktuje zákaznická podpora, která vypadá naprosto legitimně. Zaměřuje se přitom právě na jedince, kteří řeší problém a očekávají reakci firmy. Proto může hned od začátku komunikace působit seriózně a nevyvolávat žádné podezření.

Falešná zákaznická podpora mívá profil podobný skutečné firmě, a to včetně názvu, loga a profilových i dalších fotografií. Pod stížnosti nabídne pomoc a pokusí se dialog přesunout do soukromé komunikace, kde může pokračovat nenápadněji. Zde často nabídne vrácení peněz, kompenzaci nebo odškodnění. Vyžádá si ovšem osobní nebo platební údaje. Dokonce může poslat i falešný formulář pro „vrácení peněz“. Po celou dobu přitom používá „tón“ zákaznického servisu.

Než někam zadáte platební údaje, buďte velmi obezřetní , ...

Proč je tento trik tak nebezpečný?

Předně proto, že podvodník člověka nekontaktuje náhodně. U jiných forem phishingu se obvykle jedná o náhodně vybrané oběti, u nichž se čeká, zda se chytnou na „udičku“. U tohoto typu podvodu už ale kyberšmejdi předem vědí u jaké firmy máte problém a že zřejmě čekáte na řešení či peníze. Stále více společností ostatně vyřizuje problémy zákazníků skrze sociální média. Proto podvodníci nevyvolávají takové podezření. Vkládají se přitom klidně i do oficiálních zákaznických konverzací.

Tím, že se falešné profily podpory objevují ve stejné konverzaci jako oficiální účet, vytvářejí dojem, že jsou součástí týmu zákaznických služeb značky. Dokonce využívají i skriptované odpovědi, aby interakce působily profesionálněji a legitimněji. Podvodníci navíc často využívají umělou inteligenci k aktivnímu vyhledávání nespokojených zákazníků na sociálních sítích.

Jak falešnou podporu poznat?

Jak uvádí Policie České republiky (PČR), předně si je nutné uvědomit, že podvodník si na sociální síti může založit účet dle libosti. Lze tak poměrně lehce nabýt dojmu, že komunikujete s reálným účtem a nemusí vám být nic podezřelé. Zvlášť proto, že podvodník v komunikaci reaguje na problém, který jste svým vlastním komentářem předeslali. Varovným signálem je především pokus o přesunutí konverzace jinam.

Pravdou je, že i oficiální technická podpora často přesouvá diskuzi do soukromé konverzace. Jenže ve skutečnosti vás nikdy nebude žádat, abyste kvůli vyřešení problému přešli na WhatsApp, Telegram nebo použili osobní e-mail. Zároveň vás nebude žádat ani v soukromé konverzaci o heslo, PIN kód nebo dvoufázový ověřovací kód. Také nebude chtít, abyste klikali na jakékoli odkazy, které povedou na podezřelé stránky. Ve všech těchto případech tedy konverzaci raději ukončete.

Na to, že podvodníci mohou velmi věrohodně napodobovat i komunikaci státních institucí, nedávno upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Před podvody, které zneužívají názvy institucí a jména osob, aktuálně varuje také Česká spořitelna.