„Osm hodin v kanceláři neznamená osm hodin práce.“ Češi se hádají, kolik hodin denně se dá zvládnout pracovat naplno
8 hodin denně, 40 hodin týdně, zhruba 46 až 47 týdnů ročně. Tak vypadá pracovní doba většiny Čechů. Jenže otázkou zůstává, jak dlouho lze pracovat takzvaně naplno. Platí to i pro kancelářskou a obecně nemanuální práci. Je možné udržet plný výkon po celou osmihodinovou pracovní dobu?
V pondělí ráno mnoho lidí nemá moc energie, byť bychom si měli o uplynulém víkendu hlavně odpočinout. Bez energie býváme také v pátek, byť už se těšíme na blížící se víkend. Člověk však může mít málo energie i v průběhu pracovního dne. Češi se tak přou o to, kolik hodin denně se dá zvládnout pracovat naplno. Odpověď se snaží dát vědecké studie a odborníci.
Kolik hodin čisté práce lidé reálně zvládnou?
„Práce se zefektivňuje, zrychluje, ale stejně tak se zvyšuje i tlak na zaměstnance, tlak na psychiku,“ uvedl odborník na firemní kulturu a HR marketing Jan Klusoň. Lidé tedy mnohdy pracují naplno a pak si dávají častější přestávky. Jinak hrozí přepracovanost neboli syndrom vyhoření, při němž mimochodem existuje i nárok na neschopenku.
Člověk dokáže jen těžko udržet 8 hodin plnou pozornost. Podle psychologického časopisu Psychonomic Bulletin & Review je pozornost omezený duševní zdroj, který lze vyčerpat, obnovit i trénovat. Kapacita trvalé pozornosti předpovídá výkon na pracovišti přesněji než pracovní paměť nebo IQ. Schopnost soustředit se je tedy důležitá.
Růst a propad pracovní výkonnosti
Další rozsáhlá britská studie, tentokrát od společnosti OnePoll, ukazuje, že pracovní výkonnost se pohybuje ve vlnách. Co se týče dnů, nejnižší bývá v pondělí a v pátek. Podle tohoto výzkumu jsou každopádně zaměstnanci nejproduktivnější zhruba v 10:22. Odpoledne se naopak začnou obvykle pracovní schopnosti zhoršovat.
„Ke konci (pracovního) dne začíná pracovní výkon stagnovat nebo se dokonce zhoršovat. Pokud lidi tlačíte daleko za časovou hranici, po kterou se dokážou opravdu maximálně soustředit, je velmi pravděpodobné, že si osvojí špatné návyky,“ uvedl odborník na psychologii práce K. Anders Ericsson pro web Business Insider.
Důraz na wellbeing zaměstnanců
Dnes se bere čím dál větší ohled na wellbeing zaměstnanců, tedy na pohodu člověka v pracovním prostředí. V zahraničí, ale také v Česku se i proto řeší kratší pracovní doba. Navíc se častěji pracuje na home office. Někteří lidé ve skutečnosti zvládnou za méně času udělat mnohem více práce. To však musí být zaměstnavatel schopný vyhodnotit a ocenit.
„Například u nás v kanceláři jsou pracovníci hodnoceni převážně za to, že v té kanceláři jsou. Takže kolega, který sice nic nedělá, ale je tam 8 hodin denně, je v očích vedoucího mnohem větší pracant než ten, který je tam sice hodin 6, ale dělá dvakrát víc práce,“ uvádí jeden z diskutujících na Facebooku.
Roli hraje rovněž věk a typ práce
Institut aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu v Melbourne provedl studii, podle jejíchž výsledků má přespříliš práce neblahé účinky. Někteří kancelářští zaměstnanci přitom pracují až nadměrně. „Jsem v kanceláři, konkrétně pracuji jako účetní, nevím, co dělat dřív a práci si tahám i domů. A pojem ‚čistá hlava‘ neznám,“ uvádí česká účetní na Facebooku.
Australská studie přitom došla k závěru, že lidem, kteří pracují více než 25 hodin týdně, po čtyřicítce klesá kognitivní výkon, a to včetně schopnosti uvažovat. Na druhou stranu ani mladí dnes nechtějí pracovat od devíti do pěti. Podle odborníků lze fyzickou práci dělat na vysoký výkon déle než duševní. Mozek ostatně spotřebovává 20 % energie. Ale i to bývá individuální.





Sledovat v Google Zprávách
















































